bakteriochlor

[-lór], bakteriochlór, bakteriochlorin [-lorín], bakteriochlorofyl, -u m. (6. j. -u) chem. zelené ba…

chlor

[-ó-], chlór, -u m. (z řec. zákl.) chem. dusivý, jedovatý plynný prvek ze skupiny halogenů, zn. Cl: …

chlorace

, -e ž. (z řec. zákl.) chem. zavádění chlóru do něj. látky; vod. dezinfekce vody chlórem; chlorační

chloramfenikol

[-ny-], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) lékár. chloromycetin (chem.)

chlorát

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. chlorečnan; chlorátový příd.: ch-é trhaviny

chlorátor

, -u m. vod. chlórovací přístroj

chlorečnan

, -u m. (6. j. -u) chem. sůl kyseliny chlorečné; chlorát: ch. draselný silné okysličovadlo (užívané …

chlorečný

příd. chem. označující sloučeniny pětimocného chlóru: kyselina ch-á

chlorela

, -y ž. (z řec.) zelená řasa užívaná k pokusné výrobě zvl. krmiv; bot. rod Chlorella

chlorid

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. sůl kyseliny chlorovodíkové; sloučenina chlóru s jiným prvke…

chloristan

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. sůl kyseliny chloristé: ch. draselný

chloristý

příd. chem. označující sloučeniny sedmimocného chlóru: kyselina ch-á

chlorit

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) miner. zelený nerost ze skupiny slíd; chloritový příd.: miner. ch-…

chlornan

, -u m. (6. j. -u) chem. sůl kyseliny chlorné: ch. sodný; ch. draselný, ch. vápenatý účinné součásti…

chlorný

příd. chem. označující sloučeniny jednomocného chlóru: kyselina ch-á

chloro-

I (z řec.) první část složených slov spojující část druhou s významem řec. slova chlóros zelený jako…

chloroform

, -u m. (6. j. -u) chem. bezbarvá těkavá kapalina nasládlé vůně, užívaná jako výborné rozpouštědlo a…

chlorofyl

, -u m. (6. j. -u) bot. zelené barvivo rostlin umožňující asimilaci kysličníku uhličitého; zeleň lis…

chloromycetin

[-týn], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. uměle připravované antibiotikum s širokým okruhem půso…

chloroplast

, -u m. (6. j. -u) bot. mikroskopické tělísko v rostlinné buňce, na němž se tvoří chlorofyl

chloropren

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) tech. umělý kaučuk vyráběný z acetylénu, obsahující chlór

chlorovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. plynná sloučenina chlóru a vodíku; chlorovodíkový příd.: chem. kyselina ch-…

chlorosa

[-óza], chloróza, -y ž. (z řec. zákl.) med., bot. blednička; chlorotický [-ty-] příd.: ch-é příznaky…

chlorovací

, chlórovací příd. týkající se chlórování: ch. pochod, přístroj, stanice

chlorovati

, chlórovati ned. (co; ~) provádět chloraci: ch. vodu; chem. chlórované uhlovodíky ○ předp. od-, pře…

chlorový

, chlórový v. chlor

polyvinylchlorid

, -u m. (6. j. -u) chem. polymer vinylchloridu (zkr. PVC), plastická hmota (novodur, igelit ap.) uží…

přechlorovati

, přechlórovati dok. (co) přesytit chlórem: vod. p. vodu

rychlorazič

, -e m. horník používající rychloražení; rychlorazičský příd.: horn. r-á metoda; r-á úderka; r. kole…

rychlorázový

příd. horn. r-é vrtání prováděné rychle za sebou jdoucími rázy

rychlorychlý

příd. řidč. expr. velmi rychlý: r. let (Mácha); → přísl. *rychlorychle (Jir. aj.)

tetrachlor

[-ór], tetrachlór, -u m. chem., tech. tetrachlórmetan; tetrachlorový, tetrachlórový příd.: tech. t. …

tetrachlorethan

[-ó-], tetrachlóretan, -u m. (6. j. -u) chem., tech. látka vzniklá reakcí chlóru a acetylénu, užívan…

tetrachlormethan

[-ó-], tetrachlórmetan, -u m. (6. j. -u) chem., tech. chlorid uhličitý užívaný jako rozpouštědlo, k …

trichlóretylén

, trichlorethylen [-ó-én], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. chlórovaný uhlovodík používaný jako…

truchlorouška

, -y ž. (2. mn. -šek) bás. smuteční rouška, šat, háv: přísti šedou t-u (Seif.); svědomí světa, zastř…

vinylchlorid

, -u m. (6. j. -u) monomer, z kt. polymerací vzniká polyvinylchlorid