bruscukr

, -u m. (z něm.) zast. ob. cukrátko, sladkokyselé tabulky bílé n. červené (Herrm.)

cukr

, -u m. (z něm. driv. orient.) 1. nejrozšířenější přírodní sladidlo vyráběné z cukrovky n. z cukrové…

cukran

, -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina cukru s některým kovem; sacharát: c. vápenatý

*cukránka

, -y ž. (2. mn. -nek) nádobka na cukr, cukřenka 1

cukrárenský

příd. k cukrárna: c-é zařízení

cukrárna

, -y ž. (2. mn. -ren) 1. prodejna cukroví a jemného pečiva, obchod s cukrovím: cukrářství: jít do c-…

cukrář

, -e m. (cukrářka, -y ž.) 1. výrobce n. prodavač cukroví a jemného pečiva: kousky od c-e; dovednost …

cukrařina

, -y ž. ob. cukrářské řemeslo, cukrářství: vyučil se c-ě

cukrářský

příd. k cukrář: c. obchod, učeň, průmysl; c-é pečivo, výrobky; c-á dílna, čepice; zbož. c-é kvasnice…

cukrářství

, -í s. řemeslo a dř. též živnost cukráře; výroba, prodej cukroví; cukrářský obchod: vyučit se (v) c…

cukrátko

, ob. cukrlátko, -a s. (mn. 2. -tek, 6. -ách) drobná pochoutka vyráběná z cukru a přísad a určená k …

cukrátkový

, ob. cukrlátkový příd. k cukrátko, cukrlátko: c-é pamlsky; přen. hanl. c-é básničky (Šal.) přehnaně…

cukrdle

v. cukrle

cukrkandl

, -u m. (†cukrkanda, -y ž., Wint.) (z něm.) ob. kandysový cukr, kandys: sladit c-em; přen. je (sladk…

*cukrkandlář

, -e m. výrobce cukrkandlu: benátští c-i (Ner.)

cukrlátko

, cukrlátkový v. cukrátko, cukrátkový

cukrle

(nář. cukrdle), -te s. (z něm.) ob. cukrátko, bonbón: mlsat c-ata; → zdrob. cukrlátko v. cukrátko

†cukrmistr

, -a m. technický úředník cukrovaru

cukrnatý

v. cukernatý

cukro-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova cukr, a to 1. jako s jejím předměte…

cukrobaron

, -a m. hanl. (dř.) majitel n. akcionář velkých cukrovarů: velkostatkáři a c-i; cukrobaronský příd.:…

cukrodárný

příd. dávající, poskytující cukr: bot. javor c.

cukroměr

, -u m. sacharometr (chem.)

cukrotvorný

příd. odb. tvořící cukr: c-á teplota za které se tvoří cukr; c-á tekutina z které se dalším zpracová…

cukrovar

, -u m. (6. j. -ru, -ře) podnik na výrobu cukru (z řepy cukrovky): pracovat v c-u; c. a rafinerie cu…

*cukrot

, -u m. (6. j. -u) ptačí cukrování, švitoření: c. hrdliček; přen. c. polibků (Třeb.)

cukrouš

, -e m. mazl. miláček, drahoušek; → expr. zdrob. cukroušek, -ška m. (mn. 1. -škové, -šci, 6. -šcích)

cukrovatěti

ned. (3. mn. -ějí) měnit se v cukr; stávat se cukernatým; cukernatět: tekutina už cukrovatí ○ předp.…

cukrovati

ned. 1. (co) posypávat, obalovat cukrem: c. koláče; bábovka se cukruje ještě teplá; cukrované jahody…

cukroví

, -í s. cukrářské výrobky, pečivo i bonbóny: péci vánoční c. na stromeček; kornout s c-m; koupit c.;…

cukrovina

, -y ž. cukr. směs cukerných krystalů a sirupu: písková, kostková c.; rafinádní, zadinová c.

cukrovinka

, -y ž. (2. mn. -nek) jednotlivý kus drobného cukroví; cukrátko, bonbón: továrna na c-y; čokoládové …

cukrovinkářský

(*cukrovinářský) příd. vztahující se k cukrovinkám, souvisící s cukrovinkami: c. průmysl, obor, obch…

cukrovinkový

příd. k cukrovinka: c-é těsto

cukrovitý

příd. nějak cukru podobný, něčím cukr připomínající: látka povahy c-é

cukrovka

, -y ž. (2. mn. -vek) 1. sorta řepy buráku pěstovaná pro kořen obsahující značné množství cukru; řep…

cukrovkář

, -e m. 1. pěstitel cukrovky; úspěšný c. 2. ob. člověk nemocný cukrovkou, diabetik

cukrovkový

příd. k cukrovka: c-é odrůdy; c-á šťáva; – c-á dieta

cukrovník

, -u m. (6. j. -u) tráva pěstovaná v tropických krajinách k výrobě cukru; třtina cukrová; bot. rod S…

cukrový

příd. k cukr; z cukru vyrobený, cukr obsahující; k cukru se vztahující, cukru podobný; cukerný: c-á …

cukrú

citosl. označuje hlas hrdliček, jejich cukrování

nacukrovati

dok. řidč. (co) posypat cukrem; pocukrovat, osladit: nacukrovaná vánočka; přen. nacukrovaný hlas nas…

necukr

, -u m. chem. necukry látky obsažené v řepné šťávě mimo sacharózu

ocukrovati

dok. (co) posypat, obalit cukrem; pocukrovat: o. bábovku; o. nápoj (řidč.) osladit; přen. expr. ocuk…

pocukrovati

dok. 1. (co) posypat cukrem: p. buchty, koblihy; přen. sníh pocukroval střechy; ♦ p. hořkou pilulku

polocukrovka

, -y ž. zeměd. druh řepy s menším obsahem cukru

přecukrovati

dok. (co) přespříliš ocukrovat: p. pečivo; přen. expr. přecukrovaná historie přehnaně sentimentální,…

přicukrovati

dok. řidč. (co) více n. trochu pocukrovat: p. koláče

*rozcukrovati se

dok. (o hrdličkách) začít cukrovat 2: jedna z hrdliček procitla a rozcukrovala se (Svob.); přen. exp…

vycukrovati

dok. kuch. (co) vysypat (uvnitř) cukrem: v. formu; — *vycukrovat se dok. dosyta užít cukrování (Ptáč…

zacukrovati

dok. (o hrdličkách) vydat krátký zvuk znějící jako cukrú: hrdlička zacukrovala; přen. expr. (co; ~)

zcukrovatěti

dok. (3. mn. -ějí) stát se cukrovitým; zcukernatět: med časem zcukrovatí