aféra

, -y ž. (z fr.) událost, případ, věc, zprav. nepříjemná n. budící rozruch, pohoršení: divadelní a.; …

aférista

, -y m. (1. mn. -é, -i) (aféristka, -y ž.) účastník n. strůjce afér

atmosféra

, -y ž. (z řec. zákl.) 1. ovzduší: vlažná, dusná, nedýchatelná, skleníková a.; geol., meteor. vrstva…

barysféra

, -y ž. geol. vnitřek země, složený z těžkých látek; zemské jádro

batysféra

, -y ž. zeměp. 1. hlubinná oblast mořská 2. uzavřená kovová koule s přístroji ke zkoumání moře ve ve…

biosféra

, -y ž. biol. prostor na Zemi, v němž se vyskytují živé organismy

exosféra

, -y ž. meteor. nejvyšší vrstva atmosféry rozprostírající se ve výšce nad 800 km

fair

[fér], fér přísl. (z angl.) hovor. čestně, slušně: jednat, hrát f.; — fair, fér příd. (neskl.) hovor…

fér

v. fair

ferie

[fé-], férie, -ií ž. pomn. (z lat.) zast. a hovor. prázdniny: odjet na f.; feriový, fériový příd.

fotosféra

, -y ž. hvězd. svítící povrch Slunce n. hvězd

hemisféra

, -y ž. polokoule (např. země, oblohy): severní, jižní h.; na obou h-ách; anat. h. mozková; h. mozeč…

hydrosféra

, -y ž. geol., zeměp. soubor veškerého vodstva na zemi, vodní obal zemské kůry

chromosféra

, -y ž. hvězd. vrstva atmosféry nad fotosférou; chromosférický příd.: hvězd. ch-á erupce krátkodobé …

ionosféra

[ijóno- i jóno-], -y ž. (z řec. zákl.) meteor. vrstva zemského ovzduší nad stratosférou s vysokou io…

konfera

, konféra, -y ž. stud. slang. konference 2

kufr

, -u m. (z něm. driv. fr.) 1. schránka z tužšího materiálu na přenášení (n. uschovávání) věcí, zejm.…

litosféra

, -y ž. geol. zevní obal zemský tvořený horninami; zemská kůra; litosférický příd.

litratmosféra

[litr-at-], -y ž. (z řec. zákl.) fyz. jednotka mechanické práce odvozená ze stavové rovnice plynů

nefair

[-fér], nefér přísl. hovor. a sport. slang. nenáležitě, nečestně, neslušně: hrát n.; jednat n.; — ne…

nefér

v. nefair

oosféra

, -y ž. (z řec.) bot. samičí pohlavní buňka

ozónosféra

, -y ž. (z řec. zákl.) meteor. vrstva zemského ovzduší s vysokou koncentrací ozónu, rozprostírající …

periférie

, -e ž. okrajová část města, vzdálenější předměstí (op. centrum 1): bydlit na p-i; lidé z p.; přen.

planisféra

, -y ž. zeměp. planiglób; planisférický příd.

rhizosféra

[ri-], rizosféra, -y ž. (z řec.) bot. část půdy prorostlá kořeny jedné rostliny

sféra

, -y ž. (z řec.) 1. vesmírný prostor kolem zeměkoule: (hranice, kde) začíná němé ticho sfér (A. Mrš.…

sférocylindrický

příd. výr. s-é sklo (v oční optice) jehož jedna plocha je sférická a druhá torická, používané při as…

sféroid

[-o-i-], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) hvězd. rotační elipsoid s malým zploštěním znázorňující tva…

sférolit

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) miner. kulovitý tvar nerostu s radiálně paprsčitým uspořádáním kry…

sférometr

, -u m. (z řec. zákl.) fyz., tech. přístroj na měření poloměru křivosti kulových ploch (např. čoček)

sférosiderit

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) miner. siderit se sférolitickou strukturou; -sideritový příd.: s-á…

stratosféra

, -y ž. (z lat. + řec. zákl.) meteor. vrstva zemského ovzduší nad troposférou (od 10 do 40 km) se st…

šofér

, -a m. (šoférka, -y ž.) (z fr.) řidič (automobilu n. autobusu): být zaměstnán jako š.; výborný š.,

šoférovat

, řidč. ob. šofírovat ned. (z fr.) hovor. řídit auto: umět š.; vlez si do vozu a šofíruj (Řez.)

šoférství

, -í s. hovor. zaměstnání šoféra

štaférka

v. štafírka

štafírka

, štaférka, -y ž. (z něm. zákl.) zast. slang. zdobitelka klobouků: š-írky zdobily klobouky Bran.)

tarifér

, -a m. (tariférka, -y ž.) odborník pro tarify, zvl. v dopravě; tariférský příd.

tartyferie

, tartyférie, -e ž. (z fr.) řidč. kniž. tartyfovství: tohle je jezovitství, to je t. (Mach.)

troposféra

, -y ž. (z řec. zákl.) meteor. nejnižší vrstva atmosféry rozprostírající se od zemského povrchu do v…

unfair

[-fér], unfér přísl. (z angl.) hovor. a sport. slang. nenáležitě, nečestně, neslušně, nefair: jednat…