hrobový příd. k hrob; náležící k hrobu; hrobní: h. kámen; h-á jáma; h-á zahrádka (Jir.) plot kolem hrobu: přen. h-é ticho jako v hrobě, naprosté n. děsivé; h. klid; h-á bledost zsinalost; h. hlas jako z hrobu vycházející, temný, dutý: archeol. h. inventář předměty vložené do hrobu jako milodary; → přísl. hrobově: h. tichý, smutný; h. znící hlas