arcijáhen

, -hna m. (1. mn. -hni, -hnové) círk. (dř.) církevní hodnostář zastupující biskupa; (nyní) čestný ti…

Austriják

, -a m. (6. mn. -cích) hanl. Rakušan; austrijácký příd.: a-é vojsko (Mah.)

*bijácký

příd. k biják, -a: b-á proslulost rváčská (Glaz.)

biják

I, -u m. (6. mn. -cích) součást cepu, kterou se mlátí; — biják, -a m. nář. rváč: (přespolní) byli ve…

biják

II, -u m. hovor. a slang. biograf: jít do b-u; → expr. zdrob. bijáček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách),…

*bijásek

v. biják II

bijávat

ned. nář. nás. k bíti: (v opilosti) bijával ženu i děti (Herb.)

bíti

ned. (1. j. biji, rozk. bij, min. bil, trp. bit) 1. (čím oč, nač; do čeho; ~) působit nárazy, údery;…

-bojácněti

jen s předp.: z-

bojácný

(*bojáclivý) příd. podléhající strachu, bázni, naplněný bázní; bázlivý: b. člověk; b. pohled; b-á zv…

buják

, -a m. sloven. býk; → zdrob. bujáček, -čka m. (Něm.)

děják

, -u m. škol. slang. dějepis 2

doják

I, -u m. (6. mn. -cích) dížka, dojačka: mléko crčí do d-ů; → zdrob. dojáček, -čku m. (6. mn. -čcích,…

doják

II, -u m. hovor. zhrub. umělecky bezcenné dílo, sentimentální kýč zaměřený hlavně na vyvolání dojetí…

*dopiján

, -a m. žert. pijan, opilec (Jir.)

dvoják

, -u m. (6. mn. -cích) 1. les. dvojitě rostlý strom 2. mysl. kulovnice s dvěma hlavněmi; ob. a slang…

Faják

, -a m. (mn. 1. -ové, -ci, 6. -cích) (v řec. mytol.) člen národa pověstného pohodlným a bezstarostný…

fajáns

(dř. ps. též fayence, faience), -e ž. (z fr.) keramické zboží s bílým průlinčitým střepem a olovnato…

fuják

, -u m. nář. silný vítr: venku horský f. s futeří a metelicí spojený (Staš.)

hajá

citosl. vyjadřuje konejšení při uspávání dítěte: h., pupu! (Heyd.)

hajat

ned. dět. spát; ležet: hajej, dítě ○ předp. vy- se; → nás. hajávat

hnojáček

, -čka m. obl. červ, žížala z hnoje: červený h. (Neum.)

hnoják

, řidč. a obl. hnojňák, -u m. (6. mn. -cích) ob. vůz, na kterém se vozí hnůj; hnojník, -u 1; → zdrob…

hojákat

ned. nář. halekat (Herb.)

huja

, hujajá citosl. označuje radostný výskot (zvl. v písních)

hyperloajální

příd. nadmíru loajální, podlízavý: h. časopis; h. chování; → přísl. hyperloajálně; → podst. hyperloa…

ia

, iá, ija, ijá citosl. označuje oslí hlas

ija

, ijá v. ia, iá

*iloajální

(dř. ps. illoyál-) příd. (z fr.) neloajální: i. smýšlení, jednání; → přísl. *iloajálně: chovat se i.…

já

zájm. os. 1. os. j. (2. mne, mě, 3. mně, mi, 4. mne, mě, 6. o mně, 7. mnou; po předl. a v důrazu se …

jádrař

, -e m. (jádrařka, -y ž.) slévárenský dělník zhotovující jádra

jádrařský

příd. k jádrař: j-á technika

jádro

, -a s. (6. j. -ře, -ru, 2. mn. jader) 1. semeno dužnatých plodů n. peckovic: ovocná jádra; j. rybíz…

jádrovina

, -y ž. zahr. ovocná dřevina plodící jádrové ovoce

jádrovitý

příd. jádru podobný n. mající jádro: j. tvar; j-é ovoce; → přísl. *jádrovitě: květy j. voní (Vrba) j…

*jádrovka

, -y ž. (2. mn. -vek) kořalka z jader (Baar)

jádrovna

, -y ž. (2. mn. -ven) hut. oddělení slévárny, kde se dělají jádra (ve význ. 3); jaderna

jádrový

příd. k jádro: j-é ovoce; j-á vůně; j. olej z jader; zbož. j-é mýdlo sodné, zbavené glycerínových po…

jádříčko

v. jádro

jádřinec

, -nce m. bot. blanité pouzdro se semeny uvnitř malvice; jaderník: j. jablka, hrušky

-jádřiti

jen s předp.: vy-

jáhen

, -hna m. (1. mn. -i, -ové) (z řec. zákl.) círk. katolický n. pravoslavný duchovní s druhým stupněm …

jáhla

, -y ž. (mn. 2. jahel, jáhel, 3. jáhlám,...) prosná obilka zbavená pluch, šupin: kaše z jáhel; vařit…

jáhlový

příd. k jáhla; jahelný: j-á polévka; j-á kaše

jáchymovský

příd. k Jáchymov (město v Čechách): j-é doly, léčivé prameny; j-é tolary; j-á ruda uranová

jáma

, -y ž. (mn. 2. jam, 3. jámám atd.) 1. větší vyhloubenina, prohlubeň (nejč. v zemi): hluboká, mělká …

jámař

, -e m. hut. slang. hutník pracující v licí jámě

jámovitý

příd. podobný jámě; plný jam: špatné j-é cesty hrbolaté; j. výkop

jámový

příd. k jáma: j. lom; archeol. j-é hroby se spálenými pozůstatky uloženými volně v zemi (v hrobové j…

Jan

(nář. Ján, Jano), -a m. (5. j. Jene, Jane) (Jana, -y ž.) osobní jm.: mistr J. Hus; o svatém Janě; Ja…

jána

, -y ž. (z něm.) nář. pruh pole, který jeden člověk najednou zastoupne při práci na poli; pruh, díle…

janošíkovský

, jánošíkovský příd. k Janošík; zbojnický: j. typ; j-é písně, tance; j. čin partyzánů hrdinný; → pří…

janovka

, jánovka, -y ž. (2. mn. -vek) zprav. mn. jánovky 1. sorta raných třešní (dozrávajících v 2. polovin…

jar

I, jár v. járek

járek

, -rku (6. mn. -rcích), řidč. jár, jar, -u m. (ze sloven. driv. maď.) 1. rýha vyrytá na svahu vodou …

jářku

přísl. poněk. zast. 1. ob. vyjadřuje důvěrný vztah mluvčího k výpovědi, zdůrazňuje významový n. cito…

*jásací

příd. jásavý: j. ouvertura (Ner.)

jásati

ned. (1. j. -ám) 1. (~; nad čím) projevovat, zprav. hlasitě a bouřlivě, radost, veselí, nadšení; ple…

jásavý

příd. k jásati 1. s jásotem projevovaný, projevený; jásající, radostný, veselý, nadšený: j. zvuk, sm…

*jáský

příd. týkající se vlastního já, vlastní osoby: j. ideál; j-á řeč (Kun.) v které se stále opakuje já;…

jásot

, -u m. (6. j. -u) hlasitý, nadšený projev radosti, veselí; radost, jásání: hlučný j.; uvítat něco n…

jásotný

příd. řidč. k jásot; jásavý: j. hluk, křik; j-á fanfára, píseň; j-á radost; j-é překvapení; → přísl.…

*jástevní

příd. k jáství, týkající se jáství, vyjadřující je: j. umění; j. novela (Čap.-Ch.) týkající se spiso…

jáství

, -í s. zř. vědomí sebe, uvědomování si vlastní osobnosti, vlastního já: vynikat vědomím j. (Čap.-Ch…

játra

, jater s. pomn. žláza uložená v těle poblíž bránice, u člověka pod její pravou klenbou: nemoci jate…

játrovka

, -y ž. (2. mn. -vek) 1. potrav. vařený masný výrobek ve tvaru vuřtů, vyrobený z vepřového masa a ja…

játrový

příd. k játra: polévka s j-mi knedlíčky; j-á paštika, rýže

játříčka

, jatýrka v. játra

Jáva

, -y ž. jeden ze Sundských ostrovů; Javánec, -nce m. (Javánka, -y ž.); javánský, jávský příd.: j. ča…

jávský

v. Jáva

jezus

, jézus, jezusku, jezuskote (z něm.), jezusmankote (z něm.), jezusmarjá, jezusmarijá ap. citosl. zas…

ježíš

, ježíškote, ježíškonte, ježíšku, jéžiška, ježíšmarjá, ježíšmarjájozef (ježišmarjá, ježišmarjájozef

kolejácký

příd. stud. slang. ke koleják: k-á tradice

koleják

, -a m. (kolejačka, -y ž.) stud. slang. student bydlící v koleji: hradčanští k-ci

krajácký

příd. nář. ke kraják, -a: k-é zvyky

krajáč

, -e m. velký hrnec na mléko n. na smetanu: k. mléka; ♦ hojná píce, plný k. (přísloví) dobře krmený …

kraják

, -a m. (krajačka, -y ž.) nář. (u obyvatelů hor) muž z roviny, z kraje

kraják

I, -u m. (6. mn. -cích) řem. nůž ke krájení usně (na podložce)

krajan

, -a m. (1. mn. -é) (krajanka, -y ž.) kdo pochází z téhož místa, kraje, země, státu; příslušník téže…

krajánek

, -nka m. (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích) 1. (dř.) potulný mlynářský tovaryš, putující mládek: po v…

krajánkovat

ned. ob. (dř.) být krajánkem, pracovat ve mlýnech jako krajánek: dlouho krajánkoval, potloukaje se o…

krajánkovský

(*krajánský) příd. (dř.) vlastní krajánkům (ve význ. 1): k-á těkavá povaha; k-ánský panchart (Mor.)

kyják

, kyjan, -u m. nář. kyj: kyjany na nás (Jir.)

ledajácký

příd. řidč. expr. k ledaják; lajdácký: l. hospodář; → přísl. ledajácky (*ledajace): l. stát (Těsn.);…

ledaják

, -a m. (6. mn. -cích) (*ledajačka, -y ž., Kronb.) řidč. expr. ledajaký člověk; lajdák: hospodář l.,…

liják

, -u m. (6. mn. -cích) prudký, vydatný déšť; lijavec: bouři doprovázel l.; pracovat na poli v l-u; s…

lijákový

příd. k liják: l-é kapky

loajální

(dř. ps. loyál-) příd. (z fr.) 1. oddaný, věrný panovníkovi, vládě ap., někdy až podlízavý: l. smýšl…

lutriján

, lutrijánský v. luterán, luteránský

májá

neskl. ž. filos. (v starověké indické filosofii) označení vnějšího světa jako neskutečného, jako zdá…

maják

, -u m. (6. mn. -cích) (z rus.) věž v moři n. na pobřeží vybavená reflektory pro orientaci lodí; věž…

majáles

, -u m. (6. j. -u) n. neskl. ž. pomn. (z lat.) tradiční jarní studentská slavnost: pořádat m.; o fil…

Marijána

, Marijánka v. Marjána

marijánek

, marijánk- v. majoránka

Marjána

, Marijána, -y ž. dom. Marie; → expr. zdrob. Marjánka, Marijánka, -y ž.

marjánek

, marjánka v. majoránka

marjápano

citosl. poněk. zast. ob. vyjadřuje hnutí mysli, obyč. prudší, údiv, překvapení ap.: m., to může špat…

mordiánský

[-dy-], mordijánský, mordiácký, mordijácký, mordiónský, mordyjánský, mordyjácký, mordyjónský, mordsk…

nabiják

, -u m. (6. mn. -cích) voj. (dř.) tyč sloužící k nabíjení předovek; (nyní) tyč k zatlačení střely do…

najáda

, najádka (2. mn. -dek), -y ž. (z řec.) (v starověké mytol.) vodní nymfa, víla

nástrojárna

, -y ž. (2. mn. -ren) tech. oddělení závodu n. dílna, v kt. se vyrábějí n. opravují nástroje; výdejn…

naviják

, -u m. (6. mn. -cích) navíjecí přístroj: rybářský n.; n. u šicího stroje; tech. zařízení k navíjení…

navijákový

příd. k naviják: n-á klička; tech. n-á podložka pod naviják

navijárna

, -y ž. (2. mn. -ren) oddělení, kde se navíjejí dráty na cívky pro elektrické stroje

nebojácný

příd. nepodléhající strachu, neznající bázně; nebojící se, statečný, srdnatý, smělý, neohrožený: n. …

nejá

neskl. s. filos. vnější svět existující (zvl. v idealist. filosofii Fichtově) mimo subjekt (já)

nepiják

, -a m. (6. mn. -cích) kdo se zdržuje pití alkoholických nápojů; abstinent

nevoják

, -a m. (6. mn. -cích) kdo není n. vůbec nebyl vojákem; civilista 1: střelecký výcvikn-ů

nevyjádřitelný

příd. takový, kt. nemůže být vyjádřen: n-á radost nevypověditelná, nevýslovná; n-á úzkost; n. odstín…

odbojář

, -e m. hovor. účastník odboje proti nacismu, odbojový pracovník: manifestace o-ů

odbojářský

příd. hovor. k odbojář: o-á organizace

okujář

, -e m. hut. zaměstnanec, kt. odklízí okuje

olejárna

, -y ž. (2. mn. -ren) olejna

olejář

, -e m. 1. pracovník v olejářském průmyslu 2. (v kapit. světě) průmyslník v oboru olejářství, obchod…

olejářský

příd. k olejář: o. dělník; o. průmysl

olejářství

, -í s. (průmyslové) odvětví zabývající se výrobou oleje, zpracováváním nafty ap.

paian

[-ján], paján (†pean [-án]), -u m. (6. j. -u) (z řec.) kniž. řidč. chvalozpěv, hymnus: p. vítězství;…

paján

v. paian

palmojádrový

příd. zbož. p. olej získaný z jader (semen) palmy olejné; p-é pokrutiny

petroleják

, -u m. slang. petrolejem poháněný motor, vůz

petrolejář

, -e m. 1. (v kapit.) majitel naftových (petrolejových) pramenů: obrovské zisky p-ů *2. odborník v t…

petrolejářský

příd. k petrolejář; týkající se těžby a zpracování nafty (petroleje): p-é společnosti, trusty; p. mo…

pijácký

příd. pijáků-m vlastní, u pijáků obvyklý: p-á vášeň; p-é písně; chraptivý, p. hlas opilecký; — zpods…

pijáctví

, -í s. nemírné, chorobné požívání alkoholických nápojů; alkoholismus: propadl p.

piják

, -a m. (6. mn. -cích) (pijačka, -y ž.) 1. kdo se oddává nemírnému požívání alkoholických nápojů; al…

pijákový

příd. k piják, -u: p-á podložka

píjati

, pijávati v. píti

Plejáda

, -y ž. (z řec.) 1. Plejády, -ád ž. pomn. hvězd. otevřená hvězdokupa (dř. považovaná za skupinu 7 hv…

podbiják

, -u m. (6. mn. -cích) žel. nástroj ve tvaru krumpáče k podbíjení

podjáhen

, -hna m. (1. mn. -i, -ové) círk. duchovní, kt. má nejnižší stupeň vyššího kněžského svěcení

podjáhenský

příd. círk. k podjáhen: p. stupeň hodnosti

podjáhenství

, -í s. círk. hodnost podjáhna

Pompeje

, -ejí, -ej m. i ž. pomn. (3. -ím, -ům, 6. -ích, 7. -emi) město v jižní Itálii, zničené výbuchem Ves…

povijan

, -u (6. j. -u, -ě) (nář. poviják, -u, Nov. aj.) m. látkový n. pletený pás na stahování peřinky s ne…

*projádření

, -í s. kniž. vyjádření, výraz: umělecké p. (Pražák); hudební p. Smetanovo (Lid. nov.); — v. též pro…

projádřiti

dok. (3. mn. -í) poněk. zast., řidč. (co) pronést 3, vyslovit, vyjádřit; projevit: p. své mínění (Ko…

propána

, propánaboha, propánajána, propánakrále (ps. též pro pána boha atd., v. pán 9) citosl. vyjadřuje úd…

prvojádro

, -a s. biol. jádro pohlavní buňky

radiomaják

, -u m. (6. mn. -cích) let., námoř. maják vysílající rádiové, elektromagnetické signály pro orientac…

rijál

, -u m. (6. j. -u) jednotka íránské měny

rojáček

, -čku (6. mn. -čcích, -čkách), roják, -u (6. mn. -cích) m. včel. bednička upravená k pochytání vylé…

rozjásaný

příd. takový, kt. se rozjásal n. byl rozjásán: r. zástup; r-é město; – r-á tvář; → přísl. rozjásaně:…

rozjásati

dok. (1. j. -ám) (koho, co) způsobit, že někdo začne jásat; rozradostnit, rozveselit: soubor rozjása…

Rujána

(†Rána Pal., †Rana Jir.), -y ž. ostrov v Baltském moři (u něm. pobřeží); rujánský příd.: r-á výspa (…

sebevyjádření

, -í s. řidč. vyjádření obsahu vlastního vědomí, vlastní osobnosti: básnické s.

soják

, -a m. (6. mn. -cích) sameček (ptáka) sojky; nář. sojka 1: pestrý s.; ječivý, pronikavý křik s-ů; p…

stoják

, -u m. (6. mn. -cích) 1. mysl. noha někt. větší pernaté lovné zvěře (např. bažanta, tetřeva) 2. ob.…

stojan

, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. zařízení sloužící jako podstavec, regál, věšák ap.: s. plný knih; s. na kv…

stojánka

, -y ž. (2. mn. -nek) (z rus.) let. shromaždiště letadel před startem

svatojanský

, řidč. svatojánský příd. vztahující se k svatému Janovi: s. kult Jana Nepomuckého; s-é ohně pálené …

sviják

, -u m. (6. mn. -cích) viják k stáčení nití, provazů: tkalcovský s. (Mart.)

svojátka

, -tek mn. s. zast. a nář. lidé patřící k sobě, zvl. milenci, snoubenci ap.: připadli mi jako s. (Pr…

šijávat

v. šíti

šmarjá

, šmarjájozef citosl. ob. (zkráceno z ježíšmarjá, ježíšmarjájozef) vyjadřuje hnutí mysli, údiv, přek…

taják

, -a m. slang. přechovávač kradených věcí (Staš.)

*tolstojánství

, -í s. tolstojovství, tolstoismus: naivní t. (Svatopluk)

tramvaják

, -a (*tramvajář, -e, Frýd) m. (tramvajačka, *tramvajářka Lid. nov., -y ž.) ob. průvodčí n. řidič tr…

Trója

, -e ž. (j. 3., 6. -i, 4. -u, 7. -ou) 1. starověké město na západním pobřeží Malé Asie známé z Homér…

troják

, -u m. (6. mn. -cích) 1. les. kmen větvící se ve tři vrcholky 2. mysl. ručnice s třemi hlavněmi; ta…

trojanský

, trojánský v. trojský 1

viják

, -u m. (6. mn. -cích) text. zařízení, pomůcka k navíjení příze; naviják

vijárna

, -y ž. (2. mn. -ren) oddělení, kde se něco navíjí, převíjí: v. příze; v. osnov

vojácký

příd. k voják 1. příznačný pro vojáka: v. krok vojenský; v-á statečnost; v-é přednosti (Bran.); v-á …

vojáctví

, -í s. řidč. souhrn vlastností vojáka, vojenský, vojácký ráz: drsnost v.; pruské v. militarismus

*vojáctvo

, -a s. vojáci (jako celek), vojsko: v. všechněch zbraní (Herrm.)

vojáček

, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích) 1. expr. zdrob. k voják: v. leží v širém poli (Jir.) 2. f…

vojáčkování

, řidč. vojáčkovství (Lid. nov.), -í s. hanl. nadměrné zdůrazňování vojenství, zvl. vojenského drilu…

voják

, -a m. (živ.) (6. mn. -cích) 1. (jen odb. vojákyně, -ě ž., 2. mn. -yň, -yní; vojačka v. t.) vojensk…

vojákovat

ned. hovor. konat vojenskou službu; vojančit (Šrám.)

vojákyně

v. voják 1

vyjádření

, -í s. 1. konkrétní slovní výrok o někom, něčem; projev 2: kritizovat oficiální v. předsedy; v. ciz…

*vyjádřený

příd. výrazný, zřetelný: byla (Polda) starší Karly, živější, rozhodnější, zkrátka ve všem v-ější (Sv…

vyjádřitelný

příd. takový, kt. může být vyjádřen (ve význ. 1): těžko v. pocit postižitelný, vypověditelný; význam…

vyjádřiti

dok. (3. mn. -í) (co) 1. sdělit slovy; vyslovit 2: v. svůj názor říci, pronést, projevit; v. neurčit…

vyjásati

dok. (1. j. -ám) řidč. kniž. (co) jásavě vyzpívat, vyjádřit: hymnus vyjásaný k nebi (Ben.); vyzpívat…

vývojář

, -e m. slang. vývojový pracovník: kolektiv výzkumníků, v-ů, konstruktérů a techniků

zabijácký

příd. expr. 1. k zabiják, -a; vražedný: z-é náčiní; z-é plány fašistů; z. výraz, pohled jako u zabij…

zabijáctví

, -í s. expr. 1. (též *zabijáctvo, -a) zabijácké jednání, činy: sprosté z. (Mor.); z-o lupičských vá…

zabiják

, -a m. (6. mn. -cích) expr. kdo zabíjí; vrah 1, zabíječ 1: někdejší zbojník a z. (Herrm.); gestapác…

zabijákový

v. zabijácký 2

zajásati

dok. (1. j. -ám) 1. (~; nad čím) krátce, chvíli jásat; zaplesat, zaradovat se: hlasitě z. radostí (n…

zbojácnělý

příd. takový, kt. zbojácněl: bitím z-é dítě

zbojácněti

dok. (3. mn. -ějí) stát se bojácným; zbázlivět: z. před zkouškou; prohrami zbojácněli; hlas mu zbojá…

*zemlják

, *zemlák, -a m. (6. mn. -cích) (v bývalém ruském prostředí) krajan, rodák; (za války) ruský voják:

zjásati

dok. (1. j. -ám) kniž. a zast. 1. zajásat 1, zaradovat se: zjásalo město (Holý) 2. (co) rozjásat, ro…