jod

[jó-], jód, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. nekovový prvek ze skupiny halogenů, zn. J n. I: ne…

jodičný

[-di- i -dy-] příd. chem. označující sloučeniny pětimocného jódu: kyselina j-á

jodid

[-dy-], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. sloučenina jódu s jiným prvkem, zprav. kovovým: j. stř…

jodistý

[-di- i -dy-] příd. chem. označující sloučeniny sedmimocného jódu: kyselina j-á silné okysličovadlo

jodo-

(z řec. zákl.) chem. první část složených slov spojující část druhou s význ. slova jód, a to 1. jako…

jodoform

, -u m. (6. j. -u) (z řec. + lat. zákl.) organická sloučenina obsahující jód, známá antiseptickými ú…

jodometrie

, -e ž. chem. obor odměrné kvantitativní analýzy, při níž je roztok jódu titrován odměrným roztokem …

jodoškrob

, -u m. (6. j. -u) chem. intenzívně modře zbarvená látka vznikající účinkem jódu na škrobový maz, sl…

jodovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. sloučenina jódu s vodíkem; jodovodíkový příd.: chem. kyselina j-á vodný roz…

jodovaný

[jó-], jódovaný příd. chem. j-é sloučeniny do kterých byl vnesen jód

jodovati

[jó-], jódovati ned. (co) 1. přidávat do něčeho jód; jódování kuchyňské soli proti strumě; chem. vná…

jodový

, jódový v. jod

najodovat

, najódovat ob. dok. (co) k jódovati 2: n. ránu

propyljodid

[-dy-], -u m. (6. j. -u) chem. derivát halogenu odvozený od propanu

zajodovati

[-jó-], zajódovati dok. řidč. (co) najódovat: z. ránu