nasmradit

dok. (3. mn. -í, trp. -děn) ob. expr. (co; kde) způsobit, aby něco zapáchalo; způsobit někde zápach:…

smrad

, -u m. (6. j. -u, -ě) ob. 1. nepříjemný, odporný pach, puch; zápach: s. po síře; s. po plynu (Maj.)…

smradař

, -e m. zast. expr. jirchář (Čel.)

smradit

ned. (3. mn. -í, podst. -dění) ob. expr. způsobovat smrad: smradil ze své dýmky; s tou cigaretou jdi…

smraditý

, smradivý v. smradlavý

*smradlavina

, -y ž. expr. něco smradlavého: co ti to strčil za s-u (John) zapáchající maso

smradlavka

, -y ž. (2. mn. -vek) expr. něco smradlavého: hulil ze s-y fajfky; napil se s-y minerální sirnaté vo…

smradlavý

(*smraditý, *smradivý Wint., *smradný Koll., Neff) příd. ob. (nepříjemně, odporně) páchnoucí, zapách…

smradlena

(Herb.), smradlina (John), -y ž. obl. zhrub. smradlavá žena

smradný

v. smradlavý

zasmradit

dok. (3. mn. -í, trp. -děn) ob. zasmrdět 1. (co čím; ~) naplnit smradem: (lokomotiva) všechno zasmra…