záření, -í s. záře, jas I, lesk n. odraz světla: mlha zachycuje část slunečního z.; z. v jejích očích pohaslo; fyz. šíření energie prostorem elektromagnetickým vlněním, emisí částic n. vlněním prostředí: elektromagnetické, světelné, tepelné, rentgenové, radioaktivní, ionizační, kosmické, akustické z.; viditelné, neviditelné, ultrafialové, infračervené z.; v. též zářiti