byt, -u m. (6. j. -ě, -u) 1. skupina místností v domě tvořící obývací, zprav. uzavřený celek; obydlí, příbytek: b. o dvou pokojích a kuchyni; b. pod jedním uzavřením; rodinné domky o dvou bytech; zařízení bytu; naturální b.; letní b.; platit za b. a stravu ubytování; dát, vzít studenta na b. ubytovat, přijmout ho do podnájmu; být bytem v Praze, na venkově mít bydliště 2. kniž. bytí, existence: hmotný b. lidu; zajistit si šťastný, svobodný b.; podstata národního bytu; expr. zdrob. *bytek, -tku, byteček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.