vládnouti (kniž. a zast. vlásti Čech, Ner. aj.) ned. (min. -dl, podst. -dnutí) 1. (~; komu, čemu; nad kým, čím; čím) být panovníkem, mít, vykonávat vládu (ve význ. 2) nad někým, něčím vůbec; panovat 1, ovládat 2; mít vedení, řízení něčeho vůbec: v. v mnoha zemích, nad mnoha zeměmi, národy; v. lidu, zemi; v. zemí (Jir.), vládnutí; pomocí násilí, strachu a hrůzy nemělo nikdy dlouhého trvání (Gottw.); v. železnou rukou; rod vládl v zemi několik staletí; přen. (církev) nemohla v. duším (Vanč.); kniž. z kraje, kde věčná vládne vesna (Zey.); hora vládnoucí menším bratrům v řetězu vrchů (Vrchl.) vévodící; – v domácnosti vládla babička rozhodovala; v. domem (Svět.); v. na statku, nad chalupou 2. (~; kým, čím) mít rozhodující vliv, moc vůbec, vládu (ve význ. 3): země, kde vládne kapitalismus; vládla jím ješitnost (Zey.) ovládala ho; na okraji černé země, kde vládne železo, uhlí, saze a stroj (Mart.); peníze vládnou světem 3. (kým, čím; nad kým, čím) podřizovat něčí jednání svému rozhodování; uplatňovat nad někým, něčím svou převahu, přemáhat někoho, něco, ovládat 1, 5 (koho, co): slabochem tím bude žena v. (Zey.); tajná moc ďábelská, která nad ní vládla (Něm.); – zvíře zdivočené nedalo sebou v. (Jir.); dovedl nad nimi (koňmi) v. (Něm.); nevládne už sebou (Jir.) neovládá se 4. (čím, *kým) volně s něčím nakládat; disponovat 1; poněk. zast. mít něco v majetku, v držení: v. množstvím peněz; v. vojenskou silou (Sab.); nemůže v. svým časem; – poněk. zast. nevládl žádnou hotovostí (Bass) neměl ji; v. skrovnými prostředky; přen. jakým uměním byla by musila v. (Herrm.) 5. kniž. (čím) umět, moci s něčím zacházet, umět něčeho užívat; umět, moci pohybovat, hýbat (zprav. tělem n. jeho částí): dobře v. štětcem, mečem; v. jazykem být výmluvný; – nemůže v. rukou hýbat, pohybovat; tělem těžce vládnu (Šmil.); nemohl sebou v. (Prav.); obrovský balvan, jímž muži v. nedovedli (Zey.) 6. kniž. být, trvat všeobecně n. ve velké míře; existovat, panovat 4: vládne tam pořádek a blahobyt; v módě teď vládne rozmanitost; mezi nimi vládne napjatý poměr; zatím vládl v zemi nepokoj (Zey.); (doby,) kdy vládla lískovka (Vrba) byl obvyklý trest vyplácet lískovkou; nevděk světem vládne (pořek.) 7. nář. a sloven. být s to, moci 1: vody máme dost, ale já nevládnu navážit (Něm.) ○ předp. o-, pře-, z-, za-