• úplatek (zast. a lid. ouplatek), -tku m. peněžitý n. jiný dar určený k podplacení někoho. Ti [páni] úplatek už v kapsách měli. Heyd. Tu hlas mamonu pravil mu, že dobře jedná, když bere úplatky a okrádá vrchnosť. Herb. Mnozí ho [plnomocníka] měli v podezření, že od obou stran přijímá úplatky. Prav. Zatím podařilo se ouplatkem dověděti se o místě, kde hříšnice ukryta byla. Pal. D Zast. peněžitá náhrada, plat. Pánům zakladatelům matice české svazkové [ČČM] bez ouplatku dáváni budou. ČČM. Dvě kola, jedno vodní, jedno paleční, mistrovsky, bez ouplatku zděláš. Win.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 100 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 100