• ústa (zast. usta), úst n. pomn. (7. mn. ústy) (u člověka) otvor v obličeji ohraničený rty. Rty širokých úst byly pevně sevřeny. Jir. Hrubá ústa roztáhla se ku sladkému úsměvu. Jir. Měla krátký rozpláclý nosejček, přívětivá ústa, malou bradičku. Něm. Slaďoučká jako med ústa dej zulíbat. Čech. Přitiskla své rty na jeho ústa. Šmil. Koutky úst svěsil. Lit. noviny. Starý Měchura nedal ani dýmky neb doutníkův z úst. Šmil. A s bidlem v ústech kejklíř v před se řítil. Vrch. Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst. Bezr. Dech smrdutý ten netvor dýchal ústy. Vrch. [Hráli] v netopeném „sále“, kdež se nám [divákům] od úst kouřilo. Jir. Doktorovi se udivením odevřela ústa. Ner. Každé slovo slyšela, co z tvých ust vyšlo. Chmel. Přátelé budou oči otvírati a věřitelé ústa budou překvapeni. Bozd. S otevřenými ústy a vyvalenýma očima pohlížela zatím čeleď na nepatrného šumaře. Tyl. Směje se plnými ústy naplno. Kun. Mladík zíval stále na celá ústa. Rozhlas. Vypláchl si v ložnici ústa. John. Měli by věru dostat jednou za vyučenou, aby si s námi pořád ústa nevyplakovali aby nás nepomlouvali. Svět. Přen. Opatřila si také lesk očí a karmínovou červeň teninkých úst rtů. Maj. Jitro líbalo růžovými ústy krásnou Prahu. Podl. Ó slunce, otvírající kvetoucí ústa pupenů. Vrba. Jen větřík líbal růži v ústa žhoucí. Hál. D jako orgán přijímající potravu. Koláč za koláčem zmizel v jeho velkých ústech. Jir. Hltal horké párky, až si ústa opařil. Herrm. To že je víno? tenhle kvas? vždyť křiví ústa, láme vaz! Ner. Napila se, ústa otřela šátečkem. Rais. Utřel si pěnu z úst. J. J. Kol. Jedla plnýma ústama. Čel. Některý hltoun jedl, až mu od úst pršelo hltavě. Win. Jírovi chléb chutnal, až se mu jen zaprášilo od úst. Hál. Baruška již kořalku nepila a již dávno ji nevzala ani do úst. Prav. Sotva třikrát do roka do úst je [pivo] vezmu. Baar. A co oběd? Od rána jsem neměl v ústech nic jsem nejedl. Kun. Váchová nemá, co by do úst dala nemá co jíst. Pfleg. Kdyby věděla, že on kolikrát nemá ani do úst. Jir. Na úrodných polích velmožů žije sedláček jen bídně z ruky do úst že se stěží nasytí. Vanč. Otec na něj nakládal, sám si od úst utrhuje na jídle šetře. Jir. A Buriánovic proň [doktora] nevzkázali! Nač pak také! Aby bral ubohé vdově chleba z úst připravoval o výdělek. Bozd. Každé sousto mi v ústech hořkne. Šmil. Sousta mně v ústech rostla jedl jsem s nechutí. Šim. Kdo chce spořiti, od úst musí začíti šetřiti v jídle a pití. Přísl. Pečení ptáci nelítají do úst ani v Americe bez práce není blahobytu. Baar. My jsme se musili starat také, neuchystali nám naši rodičové také vše až k ústům. Svět. Když jsem stál u hrobu Ignáce Loyoly, sbíhalo se mně sice v ústech, ale nechal jsem toho chtěl jsem si odplivnout. Ner. Ústům nedávala darmo jíst mnoho mluvila. Šmil. Med vám bude mazat kolem úst lichotivě slibovat. Jir. D jako orgán mluvy. Tvá ústa výmluvná nechť zvěstují slitování. Jir. Z jeho úst tryská divoká a řvoucí radost. Vanč. Bůh žehná ústy mými svazek vašich srdcí. Šmil. Každý pravil, že mluvil Bůh ústy jeho. Prav. Záleží mi na tom, abych z vašich úst slyšela pravdu. Sab. Fabián věděl již prvé o všem z úst Dobrovského od Dobrovského. Šmil. Nu já řku já to mám z úst Bonifáce. Krás. Mám to z dobrých úst ze spolehlivého pramene. Hol. To bezpochyby máte z desátých úst z nepřímého, nespolehlivého pramene. Hol. Verše Aicardovy v jeho ústech jsou mnohem krásnější když je přednáší. Vrch. V ústech zemanského syna k dceři žebrákově byla tato slova přímo urážkou vyslovena zemanským synem. Svět. Tenkráte vyřknul Štěpán slovo to [„učenost“] tak kysele, že Evičku ponejprv v jeho ústech zabolelo. Svět. Jméno to šlo od úst k ústům všichni je vyslovovali. Jir. I šla o tom pověsť, z úst šla do úst. Kapp. Nehřeš ústy [ani sluchem] slovy. Havl. Kdo má ústa s sebou, třeba zabloudil, i v Praze se doptá umí-li mluvit. Ehrenb. Kde kdo jen ústa měl, mluvil o vzácné návštěvě u Cimburů. Baar. Z úst jeho vyšlo hlasité, zvučné: „Zaplať pánbůh“ řekl. Ner. Bezděky mu vyklouzlo z úst: To sem si nemyslel, že ste takový furiant. Herb. Neměl jsem ani nyní v úmyslu se toho dotknouti — vyskočilo mi to z úst, jak se říká. Klost. Bylo to slovo, které dlouho nechtělo starému z úst. Herb. Ale co vypustí z úst, je vždycky rozumné a spravedlivé co řekne. Hol. Je to smělé slovo, a že on je vypustil z úst, vydá dvojnásob na váze. Šmil. Teď král otevřel ústa promluvil. Zey. Otevři ústa svá, utěšený zvěstovateli! Tyl. Jakmile otevřeš ústa, celá snůška hloupostí se z nich vysype. Klost. Celý boží den jediného slova nevypustím z úst nepromluvím. Svět. Celý den vám ústa neotevře, leda k smíchu. Něm. Blažej nezavřel po celý den úst stále povídal. Šmil. Ve tmavé jejich zeleni se jim ústa rozvázala počali mluvit. Třeb. Náhle měli ústa plná slov měli plno řečí. Šmejc. Ústa mu jela jako po másle. Šmil. Jen krátké, informační věty padaly jim od úst. Maj. Nebyl řečníkem, neboť slova šla mu těžko od úst mluvil ztěžka. Šmil. Petr Veliký míval v ústech přísloví toto: krm vlka jak chceš, on vždy k lesu hledí říkával. Čel. Vyvstali také lidé, kteří chvástajíce se intimním přátelstvím s Máchou, výroky a úsudky mu v ústa kladou, které se s duchem Máchovým nesrovnávají. Ner. Chce-li taková spisovatelka vložiti své hrdince do úst slova: „Jene, dones psaní na poštu,“ vypadá to asi takto. Bes. Béřete mi slovo z úst, příteli říkáte to, co jsem chtěl říci sám. Šmil. Vzal’s mně to z úst. Ner. Ústa i srdce nemá [doktor] daleko od sebe říká to, co cítí. Šmil. Protivili se lidé, jižto více ústy nežli rukama pracují více mluví. Šmil. Má krásné učení v ústech a na papíře, ale na tom nepřestává. Hol. Příklad lépe, než ústa, ctnosti vyučuje než slova. Svět. Kdo má v ústech med, za pásem břitvu nosívá kdo pochlebuje. Svět. Tvá ústa přetékají sladkostí. Zey. Nic nezachová a vše sní, aby se to na plná ústa řeklo přímo, nezakrytě. Pitt. Překladatel veselohry Jakub Malý překládal věrně a, jak se říká, plnými ústy a od plic. Ner. Vypravoval Kláře plnými ústy, co se bylo mezi ním a mlynářem událo chvástavě. Tyl. Bral také chválu plnými ústy přehnaně chválil. Hál. Všecky strany v lidu mu to plnými ústy přejí upřímně. Vlč. Kaiserové si vůbec nezastírali ústa při svých opovržlivých výrocích o poslanecké sebrance. Svob. nov. Neberou si [dopisovatelé] servítek před ústa a píší otevřeně. Týd. rozhl. Ani v soukromých hovorech si nedával zámek na ústa nemluvil opatrně. Baar. Ústa opatrně držel na zavírce. Šmil. Pro přítelkyni jsem již přimhouřil oči a přivřel ústa mlčel. Šmil. U stolu mluvila na půl úst málo a s nechutí. O. Schein. Odpovídal na půl úst na poptávky Josefovy po matce neochotně. Šim. Nepozdravil, nemluvil leda na čtvrt úst. Čap. Ch. Tlachá a nevidí si do úst mluví hlouposti. Prav. Inu, nemůže si každý vidět do úst. Hál. Jindy mluvila ještě ostřeji, co jí k ústům přišlo bez rozmyšlení. Win. Jen ticho, tichounko! Na ústa ruku! Čech. Ten pravdu podrží, kdo moc má, aby cizí ústa umlčel. John. Mně nikdo ústa nezacpe nedonutí mlčeti. Šim. Výrok soudu zavře ústa sebe utrhačnější. Bozd. Lidem nemohl zamknouti úst. Herb. „Odpusť mu Pán Bůh,“ rázně a upřímně zaznělo hřbitovem jedněmi ústy najednou, zároveň vysloveno. Baar. Národ hned při smrti vyhlásil Václava ústy jedněmi za svatého jednomyslně. Ehrenb. Včerejší Othello [Bronického] prohlášen jedněmi ústy za velkolepý výkon souhlasně. Čech. Lhal, jen se mu od úst prášilo velmi lhal. Pujmanová. Měla je [zásady] ustavičně v ústech stále o nich mluvila. Svět. Všude jsou jí [ženské otázky] plná ústa všichni o ní mluví. Kun. Mne takoví lidé, jako ty jsi, nemají bráti do úst. Prav. Teď byla chvála její ve všech ústech všichni ji chválili. Svět. Kdyby se opominula někde tato zdvořilost, rodina jistě by se dostala do lidských úst byla by pomlouvána. Herb. Musím hledět, abych tvou sokyni trochu do lidských úst přivedl. Svět. V ústech obyvatelů této vesnice zachovalo se slovo „víla“ v řeči jejich. Jir. Neradi pohřešujeme vysvětlivky toho, co sběratel má z úst lidu. Zákr. [Slovanská jména] jsem jednak z listin, jednak z úst obecného lidu vyhledal. Šemb. Hrozně se bála lidských úst pomluv. Rais. Všichni žáci na ráz viseli mi téměř na ústech dychtivě naslouchali. Štech. Lapá mně slova zrovna u úst. Kun. Zast. Tlustému pekaři Hruškovi řekl onehdy z úst v uši, že je bez poctivosti přímo, rovnou. Win. Přen. Tvá [přírody] ústa sterou písní šumí. Hál. Večerní bouře dunivě řvala hromovými ústy. J. Svatá. [Zvony] otvíraly svá kovová ústa. Klicp. Hluchá prázdnota polí a černá ústa řeky promluvily k nim. Merh. Číslice dostávaly ústa začínaly mluvit. Herrm. D Kniž. v někt. ustálených spojeních vyjadřuje bezprostřední blízkost. Přenesli zboží přes hranice pomezním strážníkům zrouna před ústy. Svět. Kdybychom nechali okna odestřená, mohlo by se nám kasino hezky dívati až do úst všechno by vidělo. Krás. Tak říkajíc do úst a do kapes se jim vidělo, i v rodinný jich život nahlíželo se jako do otevřené knihy vše se o nich vědělo. Klost. D Kniž. otvor k přijímání potravy, vydávání zvuku a p. u jiných živočichů. Rek jim [zajíčkům] neublížil, ač se mu často sbíhaly sliny v ústech měl na ně chuť. Herb. Ten [pták] kdykoli zpíval, vypustil vždycky z úst krůpěj krve. Něm. [Sny se ztrácejí] jako dech okvětí rozeklaných slunečním žárem a ústy hmyzu. Vanč. V ústech donášely [vosy] plno rozkouskovaného dřeva. Sekora. D Zř., kniž. otvor podobný ústům. Ústa rány jeho v boku ronila krůpěje jako jasné rubíny. Zey. Když Korejšovci přišli k ústům jeskyně, vyrazila před ní akacie. Rieg. Jeho [dalekohledu] ústa jsou hrozivě namířena do jasného nebe. Týd. rozhl. rozhl. Z úst děl se hromy zanášejí duté ústí. Sab. Pek. ústa pece otvor, jímž se sází do pece chléb.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1098 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1098