- čáp 1. citosl. vyjadřující čapnutí. Potom se učí dítě sedati v klín a chůva učí je tleskati ručkama; při čemž zpívá onomatopoeticky: „čáp, čáp, čapušky, pojedeme na hrušky…“ Herb. Zpívají [děti] „Kolo se nám zatočilo, zatočilo čáp.“ Při slově „čáp“ všichni rázem sednou na bobek. Kul.
- čáp, -a m. 2. zool. druh ptáků brodivých (Ciconia). Na sv. Řehoře led plave do moře, žába hubu otevře, čáp letí od moře. A. Mrš. Čáp u Hukáčů nezaklepal byli bezdětní. Kun. Té mladé mamince přinesl čáp děťátko. Něm. V postě nám rozbil čáp okno narodilo se dítě. Herrm. Ještě z toho vyjde jako čáp z konopí snadno. Šim.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 129
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 129
|