• široký adj. (komp. širší) mající velký rozměr kolmo na délku n. výšku, protažený do šířky. Došli až k řece, k široké řece. Vanč. Po širokých schodech hopkovala dívka. I. Klicp. Širokým oknem vpadá do místnosti světlo. Lit. noviny. Vklouzla Madlena, širší než delší v naškrobené sukni. Mrš. Nízký klobouk se širokou střechou zastiňoval čelo. Pfleg. Měl široký, zdravý obličej. Čech. „To vím!“ řekl širokými ústy. Vrba. Viděl jeho široký, poněkud rozpláclý nos. Merh. Pracoval spokojen i širokým úsměvem chlévských děvčat. Sova. Herec napodobil širokou, pohodlnou výslovnost paní Šiketancové. Jir. Široké nářečí [hanácké] nutí neznalého k úsměvu s hojností širokých samohlásek. Týd. rozhl. Nevěděli, píše-li se pytel s úzkým nebo se širokým i s ypsilonem. Tůma. Ostrým hlasem ze široka zakřičela čejka. R. Svob. Široký, vřelý tón Héliných houslí obtáčí ho svým kouzlem. K. J. Ben. Život plyne širokým, volným tokem. Šal. Šťastná výhra mohla jej postaviti na širší základ. Herrm. Upadl v kuchyni jak dlouhý, tak široký. Vach. V celé Toužími, jak dlouhá a široká byla, nebylo člověka všeobecně váženějšího. Šmil. No, no, máte širokó cestu jste opilí! Merh. Kroky dělal do široka. Rais. S očima do široka vytřeštěnýma pozoroval obec naši věřící. Nov. Zasníval se, jak se zítra po „Dolině“ na poprvé ze široka kosou rozmáchne. Vrba. Svatebčané se sjížděli z široka a daleka. Hál. Z celého širokého dalekého kraje přišli ctitelé zvěčnělého. Rais. Punčocháři se ve voze na široko rozložili. Paleč. Zast. [Dostal] z každé obce po širokém tolaru druh mincí větší hodnoty. Win. Ani široké ani drobné s sebou neměl velké peníze. Rub. Lid. Iska je široká těhotná. Maria. Tech. široká ocel (široké železo) silnější válcovaný materiál obdélníkového průřezu se značně větší šířkou než tloušťkou. Typ. široké písmo jehož litery mají šířku větší než normální (op. úzké). Zool. v názvech živočichů, na př. plovatka široká druh měkkýšů z čeledi Limnaeidae, Limnaea ampla. Bot. pahřib široký rouškatá houba z čeledi bedlovitých, Phlegmatium latum. Zeměd. setí na široko na plno. Fon. široká samohláska otevřená. D na všechny strany se rozkládající, rozlehlý, rozsáhlý, prostranný, širý. Prostřeli pod široký ořech. Něm. Tu na planině široké stavení stojí vysoké. Erb. Za vesnicí se rozkládají široké lesy. Hál. Doufal v širokém světě dojít teprv ouplného života. Don. A milý ještě ve světě, ve světě šírém, širokém. Erb. Z široké volné přírody zapadal do své kobky. Mrš. Neslo se to nocí širokou, mlčenlivou. Merh. Na plném, širokém slunci hověl si dýmající pan učitel. A. Mrš. Vyjel do svahu, odkud byl nejširší rozhled. Jir. Otevřel jsem širší pohled na průběh věcí. Hol. Hlava byl muž širokého rozhledu. Šmil. Tu by fantasie nalezla nové a široké pole k svým bujným harcům. Dibl. Dopouští zdobné rétorice rozvlniti se do široka bez břehů. Arne N. D označující rozměr do šířky. Síň byla jen asi dva kroky široká. Něm. Mramorová deska, as stopu široká. Ner. Bylať to kniha as půldruhého lokte dlouhá a dvacet coulů široká. J. J. Kol. D mající značný, velký pojmový obsah, objem. Širší jest [mysl ženská] a pružnější nežli mysl mužova. Šmil. Zřídka vyskytla se mezi nimi [realisty] povaha tak radostná, široká, životně umělecká. Šal. Už jsem tam [v Rusku] dostal takovou povahu širokou. Konr. Víš dobře, jaké široké srdce mám, jak rád bych celý svět oblažil. Ner. Praví se o ní, že má široké srdce není věrná. Štol. Měl Hroznata svědomí ukrutně široké nebyl mravně citlivý. Vrba. Pojem sacerdos je vůbec širší než pojem slova „presbyter“. Pek. Emancipace je pojem široký, ve mnohém neurčený. Ner. Místo, obyčejně předložka s 2. p., má v starém jazyce význam širší. Zub. Illusionista — není to název trochu široký? Čech. Nelakoměl, ale štědrým v širším slova smyslu býval jen za zvláštních okolností. Třeb. Časopisectvu věnovanému širším zájmům nevede [se] tuze valně. Zl. Praha. Do širokého obecenstva noviny nepronikly. Jir. Úřad povolil přístup do redut také širšímu obecenstvu. Jir. Úspěšná akce parlamentární vyžadu je politické uvědomění širokých mas lidu. Mas. Novější dobou i noviny zabraly široké vrstvy čtenářstva. Jir. Vzbudily [studie] ohlas v kruzích širších. Vrch. Užší výbor divadelní sestává z 11, širší z 21 osob. Lum. Milovali [kozáci]‚ kromě své užší vlasti na řece Donu, ještě jednu širší, totiž celé Rusko. Lum. Poněk. pejor. Hejtman Řehořec sloužil věrně císaři i své širší vlasti Rakousku. Vrba. D obšírný, rozvláčný, podrobný, zevrubný. Proslovil širší řeč. Preis. Pustila se do velice širokého povídání. Klost. Počal v dlouhé a široké řeči vykládati své city. Rar. Netřeba širokých výkladův. Šmil. Osvěta přinese o nich [básních] úvahu širší. Zákr. Napsal dlouhé a široké psaní. Sab. O tom zpravuje nás souvěký letopisec Ruský slovy dosti širokými. Pal. Ve své odpovědi zabral do široka. Vrba. Vyličoval to vše ze široka hlavně k vůli otci. Jir. Počíná zdaleka široka vykládati celou historii. Něm. Zvláštním širokým způsobem rozprávěla. Rais. Ponecháváme širší úsudek svému kollegovi. Zl. Praha. [Ve společnosti] vládlo široké titulování. Herb. D Expr. velký, mocný, důkladný. Cítím touhu … ah, takovou širokou touhu! Sez. Do duše široký smutek se valil. Heyd. Ležel na ní [Dolině] široký spokojený klid. Vrba. Tato ledová jeho nálada zarážela mne čímsi širokým a mohutným. Svob. Mládí má své široké možnosti. Dyk. Široký, klidně plynoucí humor anglický má u nás obecenstvo vděčné. Ner. Uvítali ho s onou srdečnou, širokou pohostinností. Klost.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 948 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 948