• škola, -y f. instituce, v níž jsou lidé, zprav. mladí, vychováváni a vzděláváni buď všeobecně, n. k určitému povolání. Když začal chodit do školy, byla s ním obtíž. John. Uběhlo šest roků, a já vychodil školu. Rais. Že byl Václav malé, zavalité postavy, musil sedat ve druhé lavici. To je tak ve všech školách zařízeno. John. S Jirkou Voborník chodil do školy do jedné třídy téhož ústavu. Maj. Odjížděl domů, jist už, že hoch ve škole projde postoupí do vyšší třídy. Šim. Otázka jednotné školy u nás zcela dozrála. V. Příh. Snad bude někde na obecné škole, nebo měšťanské. Šim. V našich jednotřídních školách se dosud dělí žactvo do čtyř oddělení. J. Klíma. Vznikly zprvu třídy, později i celé školy t. zv. pomocné pro děti slabomyslné. J. Klíma. Vyšší škole rakovnické, kde se učilo latině, nemohli platně posluhovati. Win. Zřízena bude umělecká škola. Kar. Bude třeba letadlové parky pilotních škol podstatně rozmnožiti. Letectví. Dal bych ho do té hudebnické školy. Pfleg. Proti bývalému klášteru vypíná se skvělá budova školy realné. Rais. Byl by rád šel do škol na vyšší školu odbornou n. na vysokou školu, na studie. Rais. Jan odejel zase do Prahy do škol. Něm. Školy mu nechutnaly nerad studoval. Šmil. Z dobrých synů na školy nejlepší se posílají. Ehrenb. Domácí pověděli, že má školy, že je chytrý. Jir. Tak vtipně a povážně odpovídala, jako by na vysokých školách cvičena byla. Něm. [Vašíčka] dal Kleofáš do, latinských škol. Šmil. Učené školy pražské zanikly. Pal. Byvše na školách vojanských v Briennu vešli jsme v přátelství. Bozd. Mladšího bratra dal do škol k otcům Benediktinům. Jir. Taky půjde [Václav] ke škole na učitelské povolání? Rais. Vy jste taky ze školy z učitelské rodiny. Rais. Škol. školy prvního, druhého, třetího stupně; škola mateřská, národní (někdejší obecná), základní odborná (někdejší učňovská), vyšší odborná škola; střední čtyrletá druhého stupně (dříve i gymnasia a reálky); škola průmyslová, hospodářská (někdejší obchodní akademie), zemědělská, ošetřovatelská, sociálně zdravotní, vyšší škola výživy; školy vysoké. D budova, v níž je takový ústav umístěn. Vyběhl za kopeček k bílé škole. Rais. Pod skalou převleče se [řeka] přes hrubé kameny pod školu, kamž budete na přes rok chodit. Něm. Pré sem si ze staré školy postavil chlívek. A. Mrš. Chodili raději za školu než do školy vyhýbali se vyučování. Hol. Přen. Že tzv. moderní poesie jednu dobu chodila soustavně za školu, vymstilo se jí velmi krutě žila isolovaně. Šal. D všichni, kdo jsou ve škole, ve třídě, zprav. žactvo. Dneska je celá škola na nohou! Maj. Škola propukla v homerický smích. Šmil. Letos v létě rozdvojena jest škola na dva tábory, na bosáky a boťáky. Čap. Ch. Celé vůkolí mělo nyní podobu, jakoby v něm škola čarodějů umění své prováděla. Tyl. D vyučování, školní povinnost. Když nastala škola, zavedl děti do kostela. Jir. Některého se ještě ráno před školou na leccos vyptá. Šim. Školy se měly za málo již týdnů započíti. Svět. Safraperte, školu jsem zaspal! Rub. Vždyť není škola celý den. Svět. Po škole šli jsme do Kanálky na procházku. Stroup. Pamatuji se, že jsem musil jednou zůstati z trestu po škole. Podl. Pavillon ten věnován dítěti od narození až po školu, tedy as do šesti let. Ner. Hltal jsem školu. Šim. Přen. Takhle dobrého kus masa, sklenici piva — to je mi nejmilejší škola. Don. D školení, výchova, cvik. Regisseur Svoboda osvědčil opět dobrou školu svou. Ner. Máte mou školu, studujete moje práce. Podl. Ještě nemá „naši školu“, naše zkušenosti, naši otužilost. Herrm. Nejpřednější vlastnosti ji vyznamenávající jsou krásný, plnozvučný hlas, dokonalá škola. Světozor. Kůžím již rozuměl. U Lomnitzrů dostal školu. Štech. Kdo chce dát mladé orly lítati, ať je pošle k českému králi do školy. Klicp. Prošed školu štrajchpudlíka brzy se octnul za stolem a stal se tiskařem. Pfleg. Divadlo prý je školou nemravnosti. Hál. Projde-li jednou či dvakrát školou Řep, stává se z ní teprve pořádná zlodějka. Přít. Stala [se] živou školou pro přítomnou i budoucí generaci aspirantek divadelního umění. V. Mrš. Jste hodný, pane hrabě, z nové školy nových názorů. Slád. Vy jste ze staré školy! R. Svob. Někteří jsou kluci bohaprázdní, ale není divu, když jsou v takové škole. Něm. Ta má panečku pěknou školu. Šim. Já jí dám školu já ji vychovám. Štech. Neopomiňte chodit k takovým lidem do školy. Pfleg. Dovedl dát školu i bratru Františkovi, kterého loni přibral na noční zlodějské výpravy vycvičil. Lid. nov. Sebevědomě udílel nižším prosťáčkům a začátečníkům školu poučoval je. Preis. Peníze půjčujíce vedli školu, že úrok s kapitálem jedno jesti hlásali. Vrch. Jinak byla to dobrá škola pro tebe. Poznala jsi aspoň Hanuše zkušenost, poučení. Šmil. Přen. Musel chodit do školy k trpělivosti učit se trpělivosti. Herrm. Té morálce se učí v lásky škole. Mach. Ten, kdo byl jejich [kreseb] mistrem, prošel školou nejpřísnější kázně. R. Svob. On téměř celé mládí své cvičil se ve škole protivenství. Pal. Hippol. vysoká škola dokonalý výcvik jezdeckého koně ve všech druzích kroku a skoku. D učebná metoda, způsob, jak se má někdo učiti, zprav. hudbě, obyč. knižně vydaná v podobě učebnice. Od A. Reiszmanna vyšla velmi praktická škola pro shory. Lum. Počal hráti pravou rukou jedno z počátečních cvičení Prokšovy školy. R. Svob. U pana Beneše jsem se potom učil dle školy Bériotovy. Rais. Silv. Ganassi vydal školu flétnovou. Černušák. Nescházejí ani nejhlavnější školy pro hru klavírní. Smet. D skupina stoupenců jednoho směru, skupina žáků jednoho učitele, zprav. filosofická, umělecká n. vědecká. Škole herbartovské se ne neprávem vytýká, že výchovu charakteru odsunula. J. Klíma. Zesnuli ze staré buditelské školy r. 1852 Čelakovský a Kollár. L. Čech. Spíše ke škole kynické se kloní. Jir. Je celá škola, která podstatu a právo trestu shledává v tom, že společnost chce svého zbloudilého člena na pravou cestu uvést. Durd. Je to bojiště, na kterém srážely se všecky školy, směry a názory. Šal. Leč přiznávám se k romantické škole. Sab. Odešel z university bez školy nezanechav žáků. Herb. [Pyšnila se] svou znalostí malířských škol. Zey. Náležejí dle smýšlení svého spíše ke starší škole. Havl. Vědecká škola je společenství zásad, podle nichž badatelé určují cíl a řídí postup výzkumů. M. Novák. D Zast. třída. Druhý je v Jičíně ve čtvrté škole na latině. Rais. Já z poslední školy propad’. Hál. Bez překážek postupuje ze školy do školy. Prav. V tom učitel vstoupil do školy. Hajn. A k oněm stolům ubírali se konviktisté podle škol. Čech. D Zast. místo učitele; správcovství školy. Kdybych dostal školu a byl samostatným učitelem, hned bych se oženil. Just. Školu dostal Hošek, který byl při škole tři roky. Rais. Člověk prý se alespoň naučí čekat zprvu na pomocnictví, potom na školu, a konečně na nebeské království. Hum. kal.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1180 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1180