• železo, -a n. nejdůležitější kov, z něhož se vyrábí, zvl. zpracovaného v ocel, většina strojů, nástrojů a rozličných zařízení. Zajeli potom na svých krásných koních až k Dunaji, kde poznali železo. John. Dost v zemi železa na dobré meče. Ner. Velká část meteoritů (t. zv. meteorická železa) se skládá z niklového železa. Kett. [Slévárna podělila školy] vzornými ukázkami různých druhů železné rudy, litiny, kujného železa a oceli. John. Chce její stisknouti ruku, an v dlani se mu octne železo studené rukavice. Čel. Praví se, že také v lidské krvi je železo. Ner. Tenkrát mi lékař také předepsal železo k užívání proti chudokrevnosti. Kytl. Ten chlapík vyhlíží jako ze železa. Ner. I starší jsou jako ze železa; kolikrát si myslívám, že jsou bloudi, když se tak dřou pevného zdraví a vytrvalí. Rais. Já musím tvrdý, hodně tvrdý být jak železo a balvan. Vrch. Vy mužští jste tvrdší než železo tvrdohlaví. Šmil. Kéž trochu železa do vaší vnikne krve statečnosti. Mach. Přen. Kosti mám ze železa pevné. Rais. Má srdce ze zlata a hlavu ze železa. Šmil. To víte, že pro vás nemám srdce ze železa necitelné. Kun. To bych rád věděl, kdo by teď tohle železo vyvedl z konceptu neoblomného člověka. Šrám. Toman se pokoušel setřást náhlým škubnutím železo neforemného těla na něm klečícího tíhu. Urban. Chem. prvek z řady těžkých kovů. Min. železo pozemské. Železo meteorické. D slitina tohoto kovu v rozličném tvaru, určená zprav. k dalšímu zpracování. Hroudu železa nazývali u nás železo nebo plik. Kořan. Vidíme mezi sebou takové muže, plné síly a zdraví, že by mohli skály a železo lámat. Hol. K nim [k t. zv. božím soudům] náležela voda a železo; u Čechův musel narčený jistou chvíli aneb postáti na rozpáleném železe (obyčejně pluhu), anebo dva prsty na něm podržeti, ažby dokonal uloženou přísahu. Pal. Právě přejížděl vůz s nákladem betonového železa. Vanč. Zde vám přináším přes dvacet tisíc zlatých, peníze to, kteréž mne pálily po celé cestě jako žhavé železo. Pfleg. Tak jej blouznícího nacházíme u stolu s podepřenou rukou, v níž spočívá hlava rozpálená jako žhavé železo. Pfleg. Hlad je zlá věc, nouze láme železo, hlad ocel nutí k řešení i nejobtížnější situace. Paleč. Obtížná je cesta zvolená a ocelové trpělivosti požadující, ale nouze železo láme. Obr. živ. Direktor vyskočil, aby kul železo, dokud je žhavé využil příznivé situace. Hol. Sedali [Rožmberkové] na dvou křeslech a mívali v ohni dvě železa počítali s oběma možnostmi. Nový. Hut. hutnicky vyrobená složitá železná slitina, obsahující větší n. menší množství přísad. Železo spékané slisované v žádaný tvar z prášku a spečené v peci. Železo surové slitiny železa vyrobené z rud ve vysoké peci redukčním pochodem. Železo technické slitina železa s uhlíkem a jinými látkami. Železo zkujněné (ocel). Železo elektrolytické, svářkové, plávkové, bílé, šedé, koksové, slévárenské, ocelárenské, elektrické a j. D výrobek ze železa (oceli) určitého tvaru, železné zboží, železný předmět, nástroj a pod. Podlé stěn [jsou] trubky, kované železem železnými pásy. Havl. [V podhradí] robili štíty, po krajích i na příč pevně kované černým železem nebo rudě svítivou mědí. Jir. Vedle něho ležela těžká sukovitá hůl, dole železem kovaná opatřená železným kováním. Jan. Počali [Čechové] nositi železem kadeřené až na ramena visící vlasy želízkem. Jg. Zařídilť si Věk velký sklad železa a různých nástrojů. Jir. Když jsem ho zásobil na směnku železem, nemyslil jsem, že bude bankrotářem. Pfleg. Železem vřed vyřízne se nožem. Vrch. Ještě zaznělo as dvoje zapadnutí železa a já byl v kostele sám a zavřen zámku. Ner. Oponě železné, chránící hlediště před ohněm, říká se železo. Roz. Av. Výstroj [dolů] železem. Skládá se ze železných stojek, stropnic a dveřejí o různých profilech. Jič. [Capín je] nástroj podobný motyce, ale s delším a špičatým železem. Něm. Zast. [Udeřil] pemrlicí a železem dolovním o skálu kladivem. Win. Slang. Armáda rybářů [tam chytá] na t. zv. „sekáč“ či na „železo“ ryby, které zvednutá hladina řeky zatlačila až do samých břehů. Ranní nov. MEAS [firma] vede v železe v železném průmyslu. K. Čap. Stav. železo montážní ocelové pruty, které se skládají v betonové výztuže, armovací železo. Sklář. zkoušecí železo ocelová tyč k odebírání vzorku roztavené skloviny. Foukací železo ocelová tyč s hrotem, kterým se dopravuje do skloviny prostředek k zamíchání a čeření skloviny. Sport. stoupací železa (v horolezectví) železný rám s bodci, který se připíná na podrážku. D staré železo nepotřebné, odložené, vyřazené železné předměty. Jdi dále a octneš se v starém železe: kam oko dopadá, všude jen kusy a zlomky železných věcí. Hell. Na půdě mezi starým železem najdeš zrovna takový [zákolník]. Šmil. Vyboural mříže, utrhl zámky a nesl to všecko k obchodníku se starým železem, kdež za ně tři dvacetníky dostal. Rub. Ještě nepatříme do starého železa nejsme přestárlí, neschopní. Hlad. D Zast. brnění, zbroj. V jeho vojště nacházelo se 7000 jezdcův českých, oděných železem od hlavy až do paty. Pal. Páni dovedou válčit jen pomocí jízdy a rytířů oděných v železo. Kapl. Bratříci také dali železo na hlavu a vztyčili kopí přilbu. Jir. D Zast. a kniž. zbraně; vojenská moc, boj. Čechové jich mnoho železem zahubili. Pabst. Hlásal, že Černou Horu ohněm a železem podmanil. Hol. Nastala již doba, kdy [národové rakouští] budou zůstávati pospolu, jen pokud křehkou železa mocí pohromadě udržováni budou? Pal. Byl přesvědčen [Bismarck], že cíle nelze dojít demokratisací států německých, nýbrž „ohněm a železem“. Dob. Českým zemím potřeba vladaře, který by i po železu uměl vládnouti. Třeb. Třebasby mu [národu] souzeno bylo podniknouti zkoušku ohněm i železem, chováť on v sobě již jádra živého a zdravého dosti, aby nezahynul v ní. Pal. Cítil dobře, že i mír se brání železem. O. Schein. D železa, želez n. pomn. zast. a kniž. železná pouta; pouta, okovy. Těžký žalář byl dříve spojen také se spoutáním železy na nohou. Miřička. Jak prudce pohnul rukama, zarachotila na nich železa. Jir. Odvedli jej už několikráte v železích do kriminálu. Šmil. D železná past na zvěř. Sama se mi liška chytla do želez. Hol. Zima měl nařízeno, každý večer natáhnout železa [na toulavé kočky], opatřit je vnadidlem. Baar. Přen. S takovou jarmarou [tlustou fořtovou tancovat] — no ale dostal mě do želez — zpátky jsem nemohl vyzrál na mne. Jir. Mysl. železa železná past k lapání dravé zvěře; železa talířová dénková, berlínská labuťky, sloupková kůlová.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 607 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 607