• železo, -a n. nejdůležitější kov, z něhož se vyrábí, zvl. zpracovaného v ocel, většina strojů, nástrojů a rozličných zařízení. Zajeli potom na svých krásných koních až k Dunaji, kde poznali železo. John. Dost v zemi železa na dobré meče. Ner. Velká část meteoritů (t. zv. meteorická železa) se skládá z niklového železa. Kett. [Slévárna podělila školy] vzornými ukázkami různých druhů železné rudy, litiny, kujného železa a oceli. John. Chce její stisknouti ruku, an v dlani se mu octne železo studené rukavice. Čel. Praví se, že také v lidské krvi je železo. Ner. Tenkrát mi lékař také předepsal železo k užívání proti chudokrevnosti. Kytl. Ten chlapík vyhlíží jako ze železa. Ner. I starší jsou jako ze železa; kolikrát si myslívám, že jsou bloudi, když se tak dřou pevného zdraví a vytrvalí. Rais. Já musím tvrdý, hodně tvrdý být jak železo a balvan. Vrch. Vy mužští jste tvrdší než železo tvrdohlaví. Šmil. Kéž trochu železa do vaší vnikne krve statečnosti. Mach. Přen. Kosti mám ze železa pevné. Rais. Má srdce ze zlata a hlavu ze železa. Šmil. To víte, že pro vás nemám srdce ze železa necitelné. Kun. To bych rád věděl, kdo by teď tohle železo vyvedl z konceptu neoblomného člověka. Šrám. Toman se pokoušel setřást náhlým škubnutím železo neforemného těla na něm klečícího tíhu. Urban. Chem. prvek z řady těžkých kovů. Min. železo pozemské. Železo meteorické. D slitina tohoto kovu v rozličném tvaru, určená zprav. k dalšímu zpracování. Hroudu železa nazývali u nás železo nebo plik. Kořan. Vidíme mezi sebou takové muže, plné síly a zdraví, že by mohli skály a železo lámat. Hol. K nim [k t. zv. božím soudům] náležela voda a železo; u Čechův musel narčený jistou chvíli aneb postáti na rozpáleném železe (obyčejně pluhu), anebo dva prsty na něm podržeti, ažby dokonal uloženou přísahu. Pal. Právě přejížděl vůz s nákladem betonového železa. Vanč. Zde vám přináším přes dvacet tisíc zlatých, peníze to, kteréž mne pálily po celé cestě jako žhavé železo. Pfleg. Tak jej blouznícího nacházíme u stolu s podepřenou rukou, v níž spočívá hlava rozpálená jako žhavé železo. Pfleg. Hlad je zlá věc, nouze láme železo, hlad ocel nutí k řešení i nejobtížnější situace. Paleč. Obtížná je cesta zvolená a ocelové trpělivosti požadující, ale nouze železo láme. Obr. živ. Direktor vyskočil, aby kul železo, dokud je žhavé využil příznivé situace. Hol. Sedali [Rožmberkové] na dvou křeslech a mívali v ohni dvě železa počítali s oběma možnostmi. Nový. Hut. hutnicky vyrobená složitá železná slitina, obsahující větší n. menší množství přísad. Železo spékané slisované v žádaný tvar z prášku a spečené v peci. Železo surové slitiny železa vyrobené z rud ve vysoké peci redukčním pochodem. Železo technické slitina železa s uhlíkem a jinými látkami. Železo zkujněné (ocel). Železo elektrolytické, svářkové, plávkové, bílé, šedé, koksové, slévárenské, ocelárenské, elektrické a j. D výrobek ze železa (oceli) určitého tvaru, železné zboží, železný předmět, nástroj a pod. Podlé stěn [jsou] trubky, kované železem železnými pásy. Havl. [V podhradí] robili štíty, po krajích i na příč pevně kované černým železem nebo rudě svítivou mědí. Jir. Vedle něho ležela těžká sukovitá hůl, dole železem kovaná opatřená železným kováním. Jan. Počali [Čechové] nositi železem kadeřené až na ramena visící vlasy želízkem. Jg. Zařídilť si Věk velký sklad železa a různých nástrojů. Jir. Když jsem ho zásobil na směnku železem, nemyslil jsem, že bude bankrotářem. Pfleg. Železem vřed vyřízne se nožem. Vrch. Ještě zaznělo as dvoje zapadnutí železa a já byl v kostele sám a zavřen zámku. Ner. Oponě železné, chránící hlediště před ohněm, říká se železo. Roz. Av. Výstroj [dolů] železem. Skládá se ze železných stojek, stropnic a dveřejí o různých profilech. Jič. [Capín je] nástroj podobný motyce, ale s delším a špičatým železem. Něm. Zast. [Udeřil] pemrlicí a železem dolovním o skálu kladivem. Win. Slang. Armáda rybářů [tam chytá] na t. zv. „sekáč“ či na „železo“ ryby, které zvednutá hladina řeky zatlačila až do samých břehů. Ranní nov. MEAS [firma] vede v železe v železném průmyslu. K. Čap. Stav. železo montážní ocelové pruty, které se skládají v betonové výztuže, armovací železo. Sklář. zkoušecí železo ocelová tyč k odebírání vzorku roztavené skloviny. Foukací železo ocelová tyč s hrotem, kterým se dopravuje do skloviny prostředek k zamíchání a čeření skloviny. Sport. stoupací železa (v horolezectví) železný rám s bodci, který se připíná na podrážku. D staré železo nepotřebné, odložené, vyřazené železné předměty. Jdi dále a octneš se v starém železe: kam oko dopadá, všude jen kusy a zlomky železných věcí. Hell. Na půdě mezi starým železem najdeš zrovna takový [zákolník]. Šmil. Vyboural mříže, utrhl zámky a nesl to všecko k obchodníku se starým železem, kdež za ně tři dvacetníky dostal. Rub. Ještě nepatříme do starého železa nejsme přestárlí, neschopní. Hlad. D Zast. brnění, zbroj. V jeho vojště nacházelo se 7000 jezdcův českých, oděných železem od hlavy až do paty. Pal. Páni dovedou válčit jen pomocí jízdy a rytířů oděných v železo. Kapl. Bratříci také dali železo na hlavu a vztyčili kopí přilbu. Jir. D Zast. a kniž. zbraně; vojenská moc, boj. Čechové jich mnoho železem zahubili. Pabst. Hlásal, že Černou Horu ohněm a železem podmanil. Hol. Nastala již doba, kdy [národové rakouští] budou zůstávati pospolu, jen pokud křehkou železa mocí pohromadě udržováni budou? Pal. Byl přesvědčen [Bismarck], že cíle nelze dojít demokratisací států německých, nýbrž „ohněm a železem“. Dob. Českým zemím potřeba vladaře, který by i po železu uměl vládnouti. Třeb. Třebasby mu [národu] souzeno bylo podniknouti zkoušku ohněm i železem, chováť on v sobě již jádra živého a zdravého dosti, aby nezahynul v ní. Pal. Cítil dobře, že i mír se brání železem. O. Schein. D železa, želez n. pomn. zast. a kniž. železná pouta; pouta, okovy. Těžký žalář byl dříve spojen také se spoutáním železy na nohou. Miřička. Jak prudce pohnul rukama, zarachotila na nich železa. Jir. Odvedli jej už několikráte v železích do kriminálu. Šmil. D železná past na zvěř. Sama se mi liška chytla do želez. Hol. Zima měl nařízeno, každý večer natáhnout železa [na toulavé kočky], opatřit je vnadidlem. Baar. Přen. S takovou jarmarou [tlustou fořtovou tancovat] — no ale dostal mě do želez — zpátky jsem nemohl vyzrál na mne. Jir. Mysl. železa železná past k lapání dravé zvěře; železa talířová dénková, berlínská labuťky, sloupková kůlová.