- židovský adj. k židu se vztahující, zvl. židu náležející, židu vlastní. [Přišel] i žid v židovském, znamenaném plášti. Jir. Rád bych jen věděl, co ta židovská hvězda nad vraty znamená. Sab. Páni zrovna hnali [pátera Vrbu] pryč jako nějakého židovského kramáře. Jir. [Z hluku koníren] pronikavě vyrážely židovské výkřiky smrtelné úzkosti i divoké klení pacholků židů. Jir. V tomtéž roku učil mimo to ještě na hlavní škole židovské v Josefově témuž předmětu. Něm. Židovský původ byl na Rosenzweigovi jen naznačen. Vach. Židovka, jež zajímala našeho mladíka, neměla mnoho židovského do sebe. Čech. Nakonec se dostavil s košem vína likérník se židovským nosem. John. Po židovsku se smlouvá [žid] o hadry. Prav. Bral řeč mou na židovské váhy ne vážně. Šmil. Jak Beda zapraví účet, jenž zatím po židovsku vzrostl hodně. Šmil. Sepíšeme jim zásoby, aby nemohli šmelit, a nalinýrujeme jim židovské příděly jaké nacisté dávali židům. Řezáč. Křičí jak v židovské škole pronikavě. Pořek. „Co je to tady za židovskou školu? Co děláte? Proč nespíte?“ hluk, zmatek. Kytl. Pro strach židovský ze židů. Ner. Bot. mochyně židovská třešeň bylina z čeledi rostlin lilkovitých, Physalis alkekengi. Zool. číhař židovský odrůda brouka z čeledi Coccinellidae, Anatis ocellata var. hebraea. Zeměd. židovské brambory hlízy topinamburu. Drog. židovské lusky terebintové hálky, Gallae Terebinthi.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 352
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 352
|