• ale sp. (obyč. na 1. místě věty, někdy také na místech dalších) vyjadřuje něco neočekávaného: omezuje neb opravuje, co předchází. Zprv trpké [víno]‚ ale milé zas. Ner. Dávno již odpočívá v chladné zemi! Mně ale neumřela. Něm. Spatřil jsem ne bajadéru, ale pokleslého anděla. Čech. Učiň rány naše sladké a nezmenšující počet živých, ale zvětšující. Břez. Ve spojení s nejen má význam stupňovací. Nejen vypravoval, ale i rukama, očima i líci hrál. Rais. D Mezi dvěma stejnými výrazy má význ. zesilovací. Neviděla nic, ale pranic. Herrm. D Má povahu citosl. vyjadřujícího podiv a překvapení. Ale babičko, vy máte jen čtyři zuby! Něm. Je to ale parno! Ner. „Ale, ale! to snad ne!“ řekla žertovně. Šim. Ale bylo to také překvapení! Ner.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 723 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 723