• almužna, -y f. dárek chudému (žebrákovi), obyč. peněžitý. Žebrák neodejde bez almužny od jeho prahu. Jir. Dávati, udělovati almužnu a p. D jakýkoli nepatrný, nicotný dar n. věnování; jakýkoli milosrdný skutek. Považuje-li se ta koupě za podporu českého umění, pak dovoluji si snížiti význam její až na nepatrnou almužnu. Mach. Litoval ženy, ale ta lítost nebyla prohřáta láskou — spíše almužnou byla. Rais.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 171 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 171