• ano adv. souhlasu. „Líbí se vám zde?“ „Ano,“ pokynuly všecky najednou. Něm. Hory se nescházejí, lidé ano. Hol. Neříkal ani ano, ani ne. Přijdete, že ano? D Zesiluje opakované slovo: Taková, ano taková je Pepička. Herrm. Musí si vésti opatrně, než vykoná pomstu. Ano, mstíti se musila. Šmil. D Má význam stupňovací: ba, dokonce (i). Otec byl hrozně přísný, ano ukrutný. Vrch. Zaplesal, ano zaslzel radostí. Stroup. D Oslab. Ach ano, zapomněla jsem vám říci, že se tu nějaký pán zastavil. Něm.