• bez, -u m. keř z čeledi zimolezovitých (Sambucus). Bez černý, bez červený. D keř z rodu olivovitých, šeřík (Syringa) Po stromech ovocných rozkvetl „modrý bez“ (šeřík) a vůně jeho se vznášela nad celým dolem. Rais. To jsou samé kašpary. To jdou povídat někomu za bez — ne nám (o tom, kdo žvaní). Štech.
  • bez předl. s gen. označuje to, co někdo nemá n. to, co někde není. Vojáci běželi se zbraní schýlenou, někteří i beze zbraně. Jir. Bez osvěty, bez umění a věd tápal by národ náš ve tmách. Arb. Dopřej mi, abych s tebou promluvil beze svědků. Zey. Ustál. sp.: bez dechu, bez ducha, bez hlasu, bez hnutí, bez konce, bez ladu a skladu, bez meškání, bez milosti, bez míry, bez obalu, bez ohledu nač, bez okolků, bez počtu, bez pohnutí, bez pomoci, bez potřeby, bez prodlení, bez překážky, bez přestání, bez příčiny, bez rozdílu, bez rozmýšlení, bez rozvahy, bez sebe (bez vědomí, do nepříčetnosti rozčilený), beze slova, beze smyslů, bez starosti, bez ustání, bez váhání, bez vědomí (omdlelý), bez vlády (nehybný), beze všeho (snadno, hned, ochotně) a j. — Z předložkových výrazů obsahujících předložku bez se hojně tvořila a stále tvoří adjektiva (a z nich adverbia a substantiva), na př.: z bez ducha vzniklo bezduchý, z bez boha bezbožný (a z toho bezbožně a bezbožnost) atd. Odtud četné složeniny s bez- v první části.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1311 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1311