• cela, -y f. klášterní n. žalářní světnice, komůrka, kobka. Bylo slyšet, jak převor ve své cele chrápe. Čap. Ch. V trestnici konána prohlídka v celách žurnalistů. Arb. Pojď se mnou do telefonní cely budky. Olb. D buňka, základ. Základní cella každého nového života jest poctivost. Šal.