• celina, -y f. arch. celek, souvislá pevnina. Asie pak mnohem dále na jih zasahovala, činíc nejspíše s Australií nepřetržitou celinu. Květy. D neporušený kryt sněhový. Hřbitov pak všechen bělal se jasnou celinou. Jir. D spodní mrtvá země. Ze žlíbka hrčela [voda] silným proudem a vymlela cestu až do celiny. Herb. D Pošt. cennina s vytištěnou známkou neb vyraženým kolkem (dopisnice, průvodka a p.).
 Zobrazeny karty 1-52 z celkem 52 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-52 z celkem 52