• charta, -y f. práv. listina poskytující určité svobody. Velcí leníci světští i duchovní, spojivše se se zemanstvem a Londýnem, vynutili roku 1215 na králi t. zv. velikou chartu svobod. Bidlo. Vznikl podrobný souhrn politických požadavků dělnictva, jemuž se dostalo pak názvu „lidové charty“ (people’s charter). Šus. List tento [kabinetní z 8. dubna 1848] bývá také zván „Českou ústavní chartou“. Čes. pol.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 65 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 65