• chvost, -u m. ocas, rozčepýřený konec ocasu. [Páv] rozložil nádherný chvost. Rais. Sotva že hnou [kapři] chvostem. Heyd. Na okraji jeho [mraku] vykukovaly spáry čertovy, ba i chvost jeho ocasu. Šmil. Přehodila ku předu copy, silné to nepoddajné tvrdé ohony s chvosty na konci. Čap. Ch. D zakončení něčeho podobně chvostu, ocasu. Děsivý chvost [vlasatice] na západ obrácený. Jir. Mlýn s chvostem řídkého kouře nad komínem. Svob. Zápach zelených chvostů rostlin. Svob. Chtěl družku, jež by neměla chvost nepříjemného příbuzenstva přívěsek. Štech. Bot. buřina kočičí chvost rostlina z čeledi pyskatých (Chaeturus marrubiastrum). D vztyčené peří na hlavě některých ptáků, srst na uších některých živočichů. Sovy ušaté, vyznačující se pernatými chvosty na hlavě. A. Břez. Přen. Pohladiv chvost svého loveckého klobouku na kolenou, zasmušil se vztyčenou ozdobu. Čap. Ch.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 221 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 221