• cit, -u m. stránka duševního dění, při níž převládá libost n. nelibost. Mladou svou ženu dosud stejně miloval, cit jeho k ní neslábl. Svět. Zpíval s takovým citem, až mu oči zvlhly. Zey. Jsou chvíle, kdy nás zchvátí cit zoufalého prázdna. Mach. Cit nutil ústa k vzlyku bolestnému. Mach. Vykládala s citem, každé slovo protahovala. Rais. D porozumění, pochopení, vnímavost. Kdo nemá cit se zvířaty, takový sedlák nemůže a nesmí chtít, aby jej měl Pán Bůh s ním. Baar. On by také musel být pro čistotu v bytě cit. Šim. Černohorci zachovali svěží cit pro vše dobré i ušlechtilé. Hol. D schopnost těla číti dojmy příjemné n. nepříjemné, zvl. hmatový smysl. Raněný netrpí bolestí, protože má všechny čivy citu umrtveny. Čap. Ch. Cit v prstech vynahrazuje slepci zrak. Něm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 724 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 724