- cit, -u m. stránka duševního dění, při níž převládá libost n. nelibost. Mladou svou ženu dosud stejně miloval, cit jeho k ní neslábl. Svět. Zpíval s takovým citem, až mu oči zvlhly. Zey. Jsou chvíle, kdy nás zchvátí cit zoufalého prázdna. Mach. Cit nutil ústa k vzlyku bolestnému. Mach. Vykládala s citem, každé slovo protahovala. Rais. D porozumění, pochopení, vnímavost. Kdo nemá cit se zvířaty, takový sedlák nemůže a nesmí chtít, aby jej měl Pán Bůh s ním. Baar. On by také musel být pro čistotu v bytě cit. Šim. Černohorci zachovali svěží cit pro vše dobré i ušlechtilé. Hol. D schopnost těla číti dojmy příjemné n. nepříjemné, zvl. hmatový smysl. Raněný netrpí bolestí, protože má všechny čivy citu umrtveny. Čap. Ch. Cit v prstech vynahrazuje slepci zrak. Něm.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 724
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 724
|