• cizí adj. (komp. cizejší) co náleží jinému, co pochází od jiného, co přichází odjinud (op. svůj, osobní, vlastní). V šíji ho bolelo a loupalo, šel jako po cizích nohou. Rais. Bylo to ponejprv, že se Robert dotkl nedovoleným způsobem cizího jmění. Pfleg. Cítím odpor v nitru svém ke každé cizí i své vlastní řádce. Mach. Je odkázán na cizí milost. Cizí noha sem nepáchne. Chlubiti se cizím peřím. Mésti před cizím prahem starati se o cizí věci. Pojídati cizí chléb býti v cizích službách. Z cizího krev neteče. Lepší za svým snopem než za cizím mandelem. Něm. D náležející do jiné rodiny n. do jiného domu (op. pokrevní, příbuzný, spřátelený, domácí). Kdož neví, že se lépe cizí porovnají než bratří? Havl. Všecko jmění do cizích rukou přijde. Šim. Zůstaň u mne na noc, však nebudeš u cizí, jsem ti kmotrou. Erb. Slýcháme plakat domácí i cizí při svatbách. Hál. D náležející do jiné obce, přespolní (op. domácí). Rádi se v Brumovicích cizí lidé zakupovali, neboť pole jsou úrodná a výnosná. Herb. D náležející do jiné země, cizozemský, jinonárodní (op. domácí, zdejší). Snad probudí publikace tato dřímající u nás lásku k poesii cizí, zvláště východní. Vrch. Přeložiti do cizího jazyka. Cizí země cizina (op. vlast, rodná země). D nezvyklý, neobyčejný, podivný, nepřirozený, nesvůj. Jmenovala se Hedvika, ale říkali jí Hedvinka. Služkám a sousedům to bylo trochu cizí a říkali jí „advokátovic Ledvinka“. R. Svob. Duch, který v tomto ústavě panoval, spolužáci jeho, představení, vše mu bylo tak cizí, vše se mu zdálo tak surové. Zey. „Ježíši — hlava!“ vykřikla cizím hlasem. Rais. D neznámý, nepovědomý; neobeznámený, neznalý. Lakota, hromadění peněz — to byly pojmy Náprstkovi cizí. Zey. Nechtějme se odvažovati daleko [v hist. bádání] na půdě nám cizí. Goll. Před cizími pány se musí Karla styděti. Šmil. Svěřil jsem se jim, že jsem v Praze cizí. Pfleg. D lišící se, rozdílný, odlišný, odporující si, vylučující se. V překvapující souvislosti objevovaly se před ním věci, na první pohled úplně si cizí, ba odporné. Svět. Politika a mravnost jsou si tak cizí jako filosofie a náboženství. Bozd. D (čemu) bez citového vztahu, netečný, lhostejný, chladný k čemu, vzdálený. Býti, zůstati cizí někomu n. něčemu. Zůstal k ní chladným, cizím a jediného přívětivého slova jí nedal, co byli spolu. Svět. Všednímu životu a jeho zájmům byl cizí. Šmil. Život na dědině byl mu dosud odporný a cizí. Herb. Poznal, jak cizí srdci jeho povždy zůstala! Zey.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 940 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 940