• cos, cosi n. zájm. neurč. označující předmět skutečný. K jezeru vždy ji cos pohání. Erb. V očích slzami zalitých svitlo cosi jako nadšení. Jir. D kdesi cosi všelicos, leccos. Pořád že jsme spolu chodili do školy a kdesi cosi všelijaké povídání. Rais. Arch. Cosi tosi leccos. Doufala, že v nádherném hlučném domě otcovském aspoň cosi tosi z těch myšlených věcí užije. Ondrák.