• cukr, -u m. sladidlo vyrobené z cukrovky n. z cukrové třtiny. Homole cukru. Zavařovati do cukru a p. Ovoce bylo zralé jako cukr sladké. Rais. Někteří hned, jako mouchy na cukr, na to slovo padli. Hál. Děti byly jako z cukru: celé obleky měly světlé, kloboučky ze žlutavé slámy čistě, úpravně oblečené. Rais. Však nejsem z cukru ani z másla, vydal jsem se na vojnu, musím bojovat nejsem choulostivý. Herb. Přen. Cukr dětských těch zoubků jako by se rozplynul v živé krvi úst. V. Mrš. Zasypává sloh příliš cukrem zdrobnělých slov a zpřejemnělých slovíček. Lit. l. Na jazyku cukr nosí sladká slova. Vrch. D Fam. Mates Šimáček má cukr a je stínem člověka trpí úplavicí cukrovou, cukrovkou. Mach. D Chem. uhlohydráty se sladkou chutí, obsažené hl. v rostlinných ústrojích, zř. v živočišných. Cukr dřevný, hroznový, škrobový, močový, mléčný, řepový, třtinový a p.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 168 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 168