• daň, -ně f. příspěvek odváděný státní n. jiné veřejné společnosti k úhradě veřejných potřeb, berně. Daň přímá, nepřímá, domovní, důchodová, potravní a j. Přen. o tom, čím je kdo povinován, co se na něm vymáhá. Skutečnost se přihlásila u básníka o svou daň. Kar. Žaludek jej upomínal o svou daň. Štol. Daň tradici se musí zaplatit. Mach. Věc národní bude žádat svoje oběti, svou národní daň. V. Mrš. Smím vzdát cizí písní tobě lásky daň, ó Praho? Vrch. Jaké při tom má [rolník] ještě platy a k tomu daň z krve sloužit na vojně. Svět.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 457 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 457