• dar, -u m. věc, kterou dáváme ze svého druhému bez náhrady do jeho vlastnictví. Vánoce jsou dobou darů. Ner. Turečtí Slované očekávali od rakouských bratří dar svobody. Havl. Svatební dar. Dar k svátku. Dar z lásky, z milosti. Dar do vínku kmotrův dar dítěti ke křtu. Dáti, dostati, poslati darem jako dar. Obdržel darem dýmku přímo z Turecka. Šmil. Večer každému nes’ něco darem. Vrch. Ctí a darem darem, zadarmo. Arch. Učinil jim po svatbě dar stem zlatých. Pejor. dělati někomu dary dávati nezaslouženě, příliš mnoho. Boží dar lid. chléb n. i jiné potraviny, plodiny a p. Nate, cestovníče, ukrojte si daru božího! Hol. Vezdejší boží dary. Šmil. Arch. mnoho. Mládenců málo a panen dar boží. Rez. Čestný dar jímž se prokazuje čest. Danajský dar zhoubný, zkázonosný. Círk. sedm darů Ducha sv. D Přen. obyč. bás. Požehnané dary naplněných stodol. A. Mrš. Dary země úroda, plody polní i lesní, přírodní bohatství. První dary vesny: v kytkách zeleň mladou. Krás. Dar nebes, nebeský dar něco příjemného. Zde život zdál se tichý, klidný, dar nebes každá hodina. Vrch. Kout každý v světě má své dary světlé stránky. Dyk. Tma sice přinesla spánek, ale nebyl to její dar, nýbrž účinek léku. Čap. Ch. D nadání, vloha, schopnost. Vážím si vzácných darů ducha, kdekoli je naleznu. Tyl. Pod neúhledným zevnějškem skrývaly se nevšední dary. Čech. To je dar — já se za celý život nenaučila, co to dítě za týden! Rais. Dar jazyka, řeči výmluvnost, výřečnost. Náprstek měl dar humoru. Zey. Mnohé matky mají vzácný dar prozíravosti. Herrm. Opojil všechny svým velikým darem hereckým. R. Svob. Prorocký dar schopnost předvídati budoucnost. Vrba. Někteří mají ten dar, že rozumějí zvířatům. Svět. Dar uhodnouti vše, vše tušiti, jest pěvců dar. Zey. D Arch. lid. Hubožák musí hústa hutřít a jít s dary odkud přišel. Něm. D Lid. nebeský dar vlaštovičník.