• den, dne m. (dat. lok. dni n. dnu, plur. nom. dni, dny, zř. dnové, gen. dní, dnů, ak. dni, dny) doba od východu do západu slunce; astron. doba 24 hodin. Dnem i nocí, ve dne v noci, ve dne i v noci stále. Den Páně neděle. Náb. soudný den poslední den světa. Štědrý den 24. prosince. Výroční den jubileum. Dobrovský slavil výroční den svého vstoupení v řád jezovitský. Šmil. Dobrý den! pozdrav. Dělati si, tropiti si z někoho dobrý den dobírati si koho, posmívati se komu. Míti svůj zlý den býti mrzut, rozladěn, rozhněván. Hledati včerejší den konati marnou práci. Býti na den pracovati za denní mzdu, býti nádeníkem. „Copak řve poklasný na nás — nejsme na den — máme od míry,“ zlobila se dělnice. Baar. Vulg. nejsem na den nedám si poroučet, se šikanovat. Žíti ze dne na den bez jistoty, co bude zítra. D čas, věk, život (zvl. bás.); často plur. Nač truchlit, nač se káti, dokud mladý svítí den? Šmil. Nemocnému, jehož den se sklání kams do propasti, třeba plnit přání. Klášt. Duše smířené se vším, co dává den. Klášt. Den zhas’ jim v jednom mžiku, v jednom bolu v ráj odletěly jejich duše spolu. Vrch. Jeho dny jsou sečteny je blízek smrti. Ach! nastali nám přežalostní dnové! Havl. Ideály našich dnů. Vše strádání a klopoty svých dnů on [Akiba] obětoval jedné myšlence. Vrch. D denní světlo. Jako skřivánci již přede dnem, když lidstvo ještě sklíčeno zlým snem, s červánky mladě ku nebi se nesem. Ner. Den stromů korunou se tmí a šeří. Vrch. Syn Markétky a Fausta v žaláři uzřel den narodil se. Vrch. Arch. Však se horní čeleď neopováží, aby svůj nářek z temných dolů na den pustila. Tyl. Býti, ležeti na bíle dni býti každému zřejmý.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1930 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1930