• dobrý adj. (komp. lepší) vyhovující (ve smyslu mravním): ušlechtilý; řádný, čestný, spravedlivý. Dobré svědomí. Kdo jste dobrý, pomozte! Jir. Dobrý boj jsme bojovali. Zey. Svědomí mně nedopustilo opustiti vlast a tu dobrou naši při. Herb. Na vlastní, staré, dobré právo zapomenout? Jir. Račte na dobrou nám pravdu říci! Kos. Nic dobrého v něm nevězí. Míti dobré jméno, dobrou pověst. Jeho jméno má dobrý zvuk. Iron. Nějaká duše dobrá tebe očernila. Jir. Lepší „já“ kladné, ušlechtilé vlastnosti člověka. Dobrý člověk, příklad, skutek, úmysl. Náb. dobrý duch anděl (op. zlý duch, ďábel). D (k někomu, na někoho) projevující lidumilné vlastnosti: dobrotivý, laskavý, vlídný, přívětivý, milosrdný. Dobrý je děd, dobrý, strašně dobrý. Med. Bůh tě pozdrav, dobrá paní. Erb. Stařeny, které s ní bydlí, jsou k ní dobré a laskavé. Zey. Dokavad jsem na ni byla dobrá, zkusila jsem, až mne uši brněly. Rais. Její úsměv byl beze vší ironie, klidný, dobrý. Zey. Pravdu sobě mluvme, dobří spolu buďme. Má dobré srdce. Dobrý Bůh, dobré nebe a p. Dáti někomu dobré slovo přívětivě promluviti. Dáti dobré slovo pro (za) někoho přimluviti se za koho. Chovati koho v dobré paměti v milé vzpomínce. D (o osobě) mající jisté vlastnosti v náležité míře: dovedný, schopný, důkladný, opravdový, náležitý. Vacquerie byl stejně dobrý lyrik jako dramatik a žurnalista. Vrch. Hlad je nejlepší kuchař. Je dobrý na nohy vytrvalý chodec. Dobrý hospodář, válečník, znalec a p. Dobrý Čech, dobrý přítel, dobrý známý a p. D zvl. také společensky vyhovující. Člověk z dobré rodiny. Dobrý rod prý je nad zlato a stříbro. Prav. Na povolání učené hledělo se jako na něco, co se „lepšímu“ člověku nesluší. Naše d. Tak zvaná lepší třída. Arch. dobrý, dobrý člověk šlechtic. Mnoho Čechů zbito, jistě tisíc, mezi nimi víc než sto dobrých. Jir. D (o věci n. stavu) vyhovující účelu, mající přiměřenou jakost. Zazněla dosti dobrá hudba vojenská. Ner. Zastřelil šelmu dobrou ranou. Krás. Byl oblečen do svého nejlepšího. Rais. Učinil [šachista] první a dobrý tah. Šmil. Prsten z dobrého zlata. Býti v nejlepším proudu (hovoru). Člověk v nejlepším věku, v nejlepších letech a p. Je v dobrých rukou. Je v dobré kůži zdráv. Věc, o které jsem se zmínil, jest na nejlepší cestě. Bozd. Moje lepší polovička žert. o manželce. Dobrá půda, země úrodná; dobrá látka, práce důkladná; dobrá paměť (za dobré paměti), myšlenka, rada. Míti dobré plíce, dobrý zrak, sluch, dobrý rozum a p. Dobrá kopa veselý, žertovný člověk. Arch. Je jako dobrá hodina, je dobrá hodina z míry hodný člověk. Kamila je jako dobrá hodina. Šmil. Učiněná dobrá hodina je Michal. Něm. Má dobrý nos dobře předvídá. Dobrá hlava nadaná n. nadaný člověk. Dobrý tón uhlazené společenské chování. Nemohla porušit posvátné zákony dobrého tónu. Her. Lid. Chalupa je dobrá bez dluhů. Fys. dobrý vodič (tepla, elektřiny a p.) kladoucí nepatrný odpor. Práv. dobré zdání znalecký posudek. Škol. druhý n. třetí stupeň ve známkování prospěchu a chování. D s vedlejším významem postačující, dostatečný (někomu, pro někoho, k něčemu). Bodejť by jejím dcerám byla ves dobrá, když je naučila na městské živobytí! Hol. Pro ni je dost dobré obyčejné [pivo]. Šim. Český lid je ve svém vlastním domě jen k tomu dobrý, aby strádal a lopotil se. Šmil. Lid. Z nouze Franta dobrý. D s vedl. významem prospěšný, užitečný, výhodný (někomu, k něčemu, na něco). Jemu bude teď každý krejcar dobrý. Svob. Jal se na to pomýšleti, jak by sobě dobrou ženitbou pomohl. Jir. Není tak velkého neštěstí, aby k něčemu nebylo dobré. Podl. Liščí sádlo je dobré na prsa. A. Mrš. Uznati něco za dobré. To je dobré bratru za 10.000 Kč výhodné, laciné. D s vedl. významem příznivý, příjemný, radostný, utěšený. Jak se ta kometa ukazovala, povídali lidé, že to neznamená nic dobrého. Něm. Spoléhali na svou chytrost a očekávali dobré pořízení. Prav. [Štědrý večere] cože komu dobrého neseš na památku? Erb. Zeptal se, co dobrého. Jir. Policejní hlídka rozehnala bandu od nejlepšího. Lum. Dobrý konec, dobré znamení; dobrý vítr příznivý plavbě. Míti, udělati si, zkaziti si u někoho dobré oko, ukázati někomu dobré oko. To nedělá dobré oko nepůsobí příjemně. Kos. Sotva člověk ukáže někomu dobré oko, už ho má na krku. Šim. V pozdravu: Dobrý den, dobrou noc, dobré chutnání! a p. Tu mi dával žandarm šťastné dobrýtro. Havl. Dělati si z někoho dobrý den tropiti si šašky. Býti dobré mysli, v dobré míře, v dobrém rozmaru a p. Žíti v dobré vůli ve shodě, v míru. Arch. Pili a dobrou vůli měli. Win. Učiniti něco z dobré vůle dobrovolně. D (o pokrmu) chutný (dial. bývá v tomto významu komp. též dobřejší). Ta placka je nejdobřejší, babičko! Rais. Kde co dobrého jí kupoval a snášel. Kos. D vyjadřuje značnou míru. Připravím svou odpůrkyni o dobrou část jejího triumfu. Bozd. Mlčel dobrou chvíli. Jir. Dobrý padesátník, dobré půl hodiny a p. D Sport. dobrý míč „v hřišti“ platný míč. Horn. dobré větry čerstvé. Tech. dobrá strana kalibru (op. zmetková). Obch. fam. Firma je dobrá za 10.000 Kč místo správného firmě lze půjčit 10.000 Kč. V. t. dobrá, dobré.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3702 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3702