• domácí adj. doma, v bytě, v domácnosti, v rodině jsoucí, konaný, obvyklý. Po snídani sešli se hosté i domácí lidé v návštěvně. R. Svob. Choval se k Tekle mírněji, před domácími i laskavě před členy domácnosti. Šmil. Pozvání k domácím zábavám. Čech. Bylo lze pomýšleti na dopravu [nemocné] do domácího ošetřování. Čap. Ch. Z domu vyběhl pes, pravý domácí hafan. Dyk. Nebylo možná si mysliti krásnějšího obrázku domácího štěstí jako toto pobíhání [dítěte] z lůna mateřského do lůna otcovského. Hál. Domácí nářadí, potřeby, čepička, střevíčky a p.; domácí lékárnička a p.; domácí práce, pobožnost, studie, klid, sváry a p. Domácí zloděj. Domácí bůžkové skřítkové. Hum. domácí duch sluha n. služka. Domácí plátno po domácku tkané; domácí strava (op. hospodská), domácí chléb (op. kupovaný, pekařský), domácí sýr. Domácí prostředky, domácí lékařství po domácku. Domácí pán majitel domu; domácí paní majitelka domu n. manželka majitele domu, někdy i paní domácnosti, hostitelka. Paní důchodního byla roztomilou domácí paní, k faráři víc než pozorná. Jir. Domácí přítel přítel rodiny n. milenec paní domácnosti. Domácí kaplan. Domácí učitel, domácí vychovatel privátní, soukromý. Domácí lékař rodinný. Škol. domácí úloha, úkol, domácí vězení. Voj. domácí vězení disciplinární trest pro důstojníky. Dial. domácí nemoc touha po domově, tesknice. Čeští synkové zmírali v severoitalských pevnostech často i na „domácí nemoc“. Jir. Nejvíce se bojím, že dostane děvče domácí nemoc (tak tu [na Domažlicku] jmenují Heimweh a říkají: od domácí nemoci není pomoci). Něm. Zool. domácí zvířata; kočka domácí (vedle kočky divoké) a p. Lid. domácí štěstí rostlina aspidistra. Bot. česnek domácí. Práv. domácí živnost provozovaná v bytě, nikoli ve zvláštní provozovně. D příslušný do téže obce, do téhož kraje, usedlý v téže obci, zdejší (op. přespolní). Kolem krčmy mihlo se několik domácích mužských. Jir. Ani oko domácích nemůže se nabažiti krásy, probíhá-li Prahu vůkol. Tyl. Dělo se, že domácí přespolních častovali [o posvícení]. Ehrenb. D příslušný k témuž národu n. do téhož státu, domorodý (op. cizozemský, zahraniční). Domácí vláda netíží tak jako cizozemská. Čel. Výkvět domácí šlechty. Zey. Chelčického přilákala do Prahy kaple Betlemská a kázání hlásané v ní jazykem domácím. Goll. To vedro ani domácí Turci ani jeničáři nemohou vydržeti domorodé obyvatelstvo. Jir. Časopisy domácí i zahraniční. Domácí výrobek, víno. Domácí válka občanská. Domácí bouře, pak husitské války zničily nejednu ves. Jir. D po domácku se chovající, domácky zařízený, prostý, nelíčený. Byly v dívce té dvě bytosti: jedna zevnější zdánlivě pokojná, domácí, hospodářská, a druhá v nitru skrytá, bolně dumavá. Staš. V panském domě odvíjel se život domácí, tichý a příjemný. Šmil. Podle mého domácího rozumu jest nejlepší ochrana pro dítě dům otcovský. Šmil. Dial. Jeníkovi se mládež posmívala, že je „domácí“. Nov.
  • domácí, -ího m. majitel domu. Stavím se u domácího, byt není ještě zadán. Vrch. Zahrada pana domácího. Jir. D domácí, -ích m. pomn. rodina domácího. Stál na zahradě s Pepíkem domácích. Vrba.
  • domácí, f. majitelka domu, manželka majitele domu (někdy i bytu). Ona to paní domácí taky uznává. Šim. V mém bytě stály takové sošky na skříni v čistotné úpravě jiných drobností, srovnaných mou domácí. Čap. Ch.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1246 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1246