• držeti ned. (3. pl. drží, příč. min. trp. držen, arch. držán) (co) míti co, nepouštěti čeho, zadržovati, udržovati, zachovávati co. Držela hocha za obě ruce. Třeb. V ruce držel zrcadlo. Vrch. Držeti dýmku v zubech. Svět. Držel hlavu zpříma. Vytáhla jehlu, která držela jí vlasy spínala. Zey. Přen. Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku chraň nás. Havl. Čechoslováci drží palec ruským socialistům přejí. Kop. Ty jsi voják, hubu drž a služ mlč. Med. Drž jazyk za zuby mlč. Něm. Mně to starý Procházka potajmu vypravoval, a já to držím za zuby zamlčuji. Kosm. Majitel pekárny je [podílníky] držel v hrsti ovládal. Durd. Zemský výbor drží v šachu kníže Lobkowicz ovládá, má v hrsti. Čas. Já [starosta] u nás držím v kordu celé město ovládám. Štech. Odporu nerad snáší, ve všem chce držeti vrch míti přední místo, býti první. Baar. Kleofáš měl mezi knihami svými své miláčky. První místo drželi: „Letopisové Trojánští“ zaujímali. Šmil. [Hus] drží učení o transubstanciaci drží se. J. Vlč. Jedenáctku držel [strýc v loterii] kolik roků. Rais. Týden drželo nebe a řeka celé Hradiště v napjetí(sic!) a hrůze vzbuzovalo obavy. Baar. Kdo má to všecko držet v paměti? Cíl [pochodu] byl snad znám v generálním štábu, ale před námi bedlivěji držen pod pokličkou než tajemství zpovědní chován v tajnosti. Hol. Ústa opatrně držel na zavírce mlčel. Šmil. Jako by [hudba] držela jeho vnitřnímu rozčilení rovnováhu — on při tom byl zcela poklidný. Hál. K ničemu není [hospodyně]! Za to Marinka to [hospodářství] drží nad vodou uchovává před úpadkem. Svob. Nemohouc s ní držeti kroku, zůstala pozadu postačiti jí v chůzi. Staš. Snaha [Američana je] nezadávati si v příčině žádné před jinými spoluobčany a držeti s nimi krok nedati se předstihnouti. Her. Byl dobrý zpěvák a uměl držet takt. Klost. V nové koalici budou spojenci držet tuto linii, jakou drželi v staré koalici. Naše d. Držeti barvu, lesk, oheň. Obraz byl celý držen v temných barvách. Merh. Historii vzniku této knihy vylíčil sám V. Dyk v lehce ironicky drženém „Slově úvodním“. J. O. Novot. Zvláště byl milovníkem spisků držených v evangelickém duchu. Staš. Bůh by vás trestal, když jste slib dala panu Hynkovi, byste ho nedržela. Něm. Zákazníkům slova nedržel [švec]. Rais. Když ale smlouvy pokojné nedržány jemu, musel opět sáhnouti k meči. Pal. Hříšnou mluvil přísahu, neboť ji nedržel. Hál. Hleďme, jak umí držet za lubem zachovávat tajemství. Štol. D (koho) zdržovati, zadržovati, poutati, přidržovati někoho. Zkoušky všecky odbyty máš, pranic více nedrží tě, budeš brzo pánem svým. Leg. Já nikoho nedržím nenutím, aby zůstal. Drželi ho ve vězení. Jak rád by byl již odjel, ale povinnost ho držela. Něm. Ostatní držela uctivosť k mladému theologovi v patřičné dálce. Čap. Ch. Ještě hodnou chvíli držela pašery řeč o živém mrtvém Lelkovi. Jir. Úžas chlapy držel. Staš. Z anglických filosofů držel mne nejvíce Hume poutal. Mas. Něco mne tam [u ženatých synů] ještě drží — to jsou děti. Rais. Mne už spaní také přemáhalo, ale ta má píka mne držela působila, že jsem zůstal, udržovala. Jir. Jižjiž ji držely křeče dostávala křeče. Svět. Rheumatismus zas jej „držel za pačesy“ trápil jej. Šim. O polívku nestojím. Mne drží kořalka udržuje při síle. Prav. I nařizuje úřad, by je [cikány] obec slavná ku práci držela přidržovala, vedla. Jak. Drželi dle možnosti své děti doma. Jir. Držeti koho, držeti koho zkrátka, přísně, na uzdě, pevně vychovávati, vésti. Tohle je nový pan učitel, no, jen ho kluka držejí. Šim. Byla jsem za mládí svého velmi přísně držena. Svět. Jan z Kalicha uměl držeti stavy na uzdě krotiti. Třeb. Muž ti povoloval, měl tě držeti zkrátka nic nepovolovat. Svob. Je to veliké panstvo, ty jen hezky držet od těla neudržovati s nimi styky. Šim. D (co) míti v držení, majetku, vlastnictví, spravovati. Hrady a statky královské drží pan Lev z Rožmitála. Vlč. Polabští Slované drželi půdu před tím germánskou. Peisk. Káže [V. Hájek] v klášteře u sv. Tomáše na Malé Straně, zároveň však drží faru rožmitálskou. J. Vlč. Větší [pivovary] obyčejně Bavoři v nájmu drží. Něm. Držím to [starostenství]‚ dokud vy jste prvním radním. Rais. Až se mi z velkého domu ta chamraď vystěhuje, budu to držet sám. Rais. Práv. míti moc nad věcí a vůli, s věcí tou jako s vlastní nakládati. D Arch. (co) obsahovati. Dvacetník držel 20 krejcarů stříbra. Kos. D vydržovati, platiti. Zeman jim [chlapcům] držel učitele. Něm. Děvečku držeti čtvrtlán nevynáší. Preis. Tam nejednou o muzice nechal celou stovku, když třeba celou muziku držel platil. Jir. Držeti noviny lépe: odbírati. Dostával z města politické noviny, jež s tamnějším kaplanem do spolku držel. Něm. Držeti mnoho dobytka, koně chovati. D Arch. (koho n. co za koho n. zač) považovati, pokládati. Sultanovi nesnilo se o té cti, kterou mu chlapci mnohdy prokazovali, držíce ho v zamýšlení za nějakého prince. Něm. Držel za svou povinnost oznámiti to rodičům. Prav. D Arch. smýšleti, věřiti, domýšleti se. Já i co se týče alkoholu, držel jinak. Mach. Můžeme držeti, že mezi hmotou a duchem veliký je rozdíl věcný. Mas. Držel jsi o mně také něco špatného? Hol. To-lis také slyšel, že nedrží [pikharti] nic o velebné svátosti? Jir. D světiti, zachovávati svátky, posty (a p.). To eště musíš držít smutek po mámě. Baar. Zůstal tam v hospodě i přes noc a držel skoro každý týden modrý pondělek nepracoval. Prav. Lidé ještě na něco věřili, drželi jak se patří všechny posty. Svět. D Arch. (co) pořádati, konati. Před týdnem sněm stavové držeti počali. Jir. Držáni ve všech krajích sjezdové hluční. Pal. Celý slavný výbor „drží sezení“ — jak říká hlava tomu ctihodnému shromáždění. Baar. Vjezd paní Reginy Přibylové do Opavy držen způsobem co nejslavnějším. Her. Meč a váhy vzal jsem na to — nad lidstvem chtěl držet soud. Mach. Legat držel velikou mši jako o korunování sloužil. Tomek. A kdo tady nesedí u pana Fondrajs! Pan páter a drží tu katechismus koná náboženské cvičení. Čap. Ch. Budem u Kuby držet modlení. Nov. Nikdy nebyla ještě paní maminka dceři držela tak dlouhé a důtklivé kázání k dceři neměla kázání. Svět. Mluv k nim, drž řeč proslov řeč. Jeř. Pan Trhlý držel k němu poděkování. Čap. Ch. D (podmětné) tkvíti, lpěti, trvati. Ve stínu ještě držel mráz. Baar. Vždyť i chlapcům, dokud led držel, na klouzačku bráněno. Ehrenb. Všimla si teprve, jak je [telegram] ledabyle zalepen, negumovaný papírek jen málo držel. Baar. Ptáci mu předpovídají, list na stromu drží-li nebo padá-li. Baar. Ty vlásky ti tady nedrží. Svob. Tamhle [v písku] dva kloučkové se moří s pecí, komín jim držet nechce, už dvakrát se jim svalil. Baar. Aby vtip dobře držel, opakoval ještě jednou: „Vycinkal!“ Štech. Teď to drží [uzavřený kotel] jako luteránská víra. Šim. Můžeš to [starý obraz] drhnouť třeba pískem — drží to. Krás. Olejová barva dobře drží nemění se, nepouští. Jsi nestálý a nikde nevydržíš. Kam tě vrazím, musíš držet jako hřebík ve zdi. Hol. Zavěsil visací zámek, zamkl, zkoušel, jestli dobře drží. Staš. Cepy byly by dojista držely do soudného dne, kdyby se do dřeva nedala červotočina. Třeb. Měl kabát odřený, tak že se leskl, ale držel jako prkno. Rais. D nehýbati se, trpělivě snášeti. Pan Kotel „nedržel“ [při fotografování] — zakýval se patrně. Baar. Koník drží [kováři] jako beránek. Baar. D (na koho) míti v oblibě, oblibovati si, míti zalíbení, zakládati si na něčem, vážiti si koho, potrpěti si nač. Tončo, na tebe náš tatínek drží, ty se mu líbíš. Svob. Ten hoch na sebe nic nedrží chodí zanedbán, nedbá na svou čest. Jsem od malička naučená snídat polévku, nejvíc kyselo, na to my v horách držíme. Něm. Já bych nerad, aby se myslelo, že na ty novoty tak držíme. Muž. Obcházel si dvory, kde věděl, že drží vlastníci na pěkné spřežení. Svět. Držeti na čest, na pořádek, na pěkné šaty. D (s kým, ke komu, při kom) přátelsky obcovati, lnouti, býti zajedno, podporovati, přáti, straniti, býti na něčí straně, býti stoupencem, přivržencem, spojencem. Drželi prý [podloudníci] pevně dohromady a jeden druhého neopouštěl. Svět. Od více než tisíciletí drželi Moravané a Čechové věrně spolu. Pal. Nesměla také choditi k muzikám a držeti s ostatní mládeží. Preis. Ti vojáci ani s ním nedrží, že prý je tuze pyšný. Něm. Hrabě „s námi držel“, to jest s námi hlasoval. Jir. My musíme držet s pány. Třeb. My se musili jeho vystříhati, aby neřekli [páni]‚ že s ním držíme za jeden provaz. Třeb. Drží [úřady] s tím, kdo má. Čap. Ch. Se žádnou stranou zřejmě nedržel [Měchura]. Šmil. Drží [žena] s ním [čeledínem] a svatbu chce si strojit má s ním poměr. Rais. „To jsou Frantina a Kačka upřímnější, ty k nám více drží!“ vyčítala matka. Rais. Mnoho mohou [sedláci] poříditi, budou-li k sobě svorně držet. Hol. Celá dědina mi nepřála pro toho Mánka, že jsem k němu věrně držela a o jiné chlapce nedbala. Preis. Aleksej je moudrý velice. On drží k národu, zachovává jeho mrav. Hál. Ti [úředníci] drží při sobě, to je nerozdílná ruka stojí jeden za druhého. Něm. Držím-li v myšlenkách při něm, slyším výčitky nitra, že jsem nevděčná dcera jsem-li na straně manželově. Staš. D držeti se (koho, čeho, zač) přidržovati se, třímati. Kluk se drží křečovitě sukně jak tonoucí břehu. Herb. Přen. Umí se držet jen maminčiny sukně rád je doma, nerad někam jde, není do světa. Rais. Těšíval jsem se, že s ním [zetěm] budu chodit jako se synem, a zatím pořád se drží sukně zůstává u ženy. Herrm. Drželi se vášnivě za ruce. Svob. Drželi se dva páry [zápasících] v křížku. Tyl. A přece jste se ho držel skoro za šosy, když jste šel do lesa byl jste mu v patách. Šmil. Přen. Bylo hned znáti, že se drží [kritik] za šosy nejnovějších spisovatelů francouzských řídí se vzory. Svob. Co nás mrzí, to se nás drží. Přísl. Kdo se dvou břehů drží, oba se s ním snadno utrhnou. Přísl. D Přen. nespouštěti se čeho, hleděti si čeho, míti co v oblibě. Pokud se mistr Kondelík držel věci, dovedla s ním Kondelíková polemisovati třeba celé hodiny. Herrm. Jsou [rodiče] toho mínění, že by se měl [syn] držeti svého řemesla. Prav. Musím mu také zradit to jeho básnění, ať se drží úřadu. Ner. Boj se dluhu — drž se pluhu — radívali mi tatíček. Baar. Držel se karet, aby nemusil od stolu. Jir. Manka zas, že polívku nebude [jíst], a jen placek se držela. Rais. Tenhle [koňak] je dobrý, toho se držte. Herrm. D (koho, čeho) dbáti, zachovávati, říditi se někým, něčím. Spisovatel se drží nejnovějších výzkumů vědeckých. Pastrnek. Nemusil se přísně držeti předepsaných not, mohl improvisovati. Hál. Kubata tvrdě a neoblomně práva se držel a právo zastával. Klost. Ona se houževnatě drží zásad Komenského. Vrba. Držel se starší mody. Jir. Lid držící se pravoslavné víry trpí velmi. Havlasa. Nevěděla, čeho se má držet jakého být mínění. Svět. Drž se rozumu, a projdeš celý svět. Pořek. D (koho, kde) býti nablízku, pobývati, zůstávati, prodlévati někde. Jen se drž [při práci na panském] Tomše, já ho prosil, aby ti byl pravou rukou. Něm. Tu [na svatbě] se držela víc u „Justynky“. Jir. Koroptve se držely v hejnu. V. Mrš. Držte se v hustém šiku pohromadě. Třeb. Mladí hoši se drželi k sobě a dívali se po děvčatech byli pohromadě. Klost. Teď se musíme těsně k sobě držeti, sice se ztratíme v tom víru. Zey. Drželi se dámské společnosti a konali rytířskou službu. Jir. Scházel té zimy a jen se kamen držel. Jir. Kráčel dále, ale držel se při kraji [lesa]. Herb. Držte se ustavičně vpravo, až dojdete k první vsi. Něm. Těsně se drže při hradbě, aby nebyl uviděn, vlekl se domů. Vrba. Hastrman, co se drží u lohovskýho mlejna. Jir. Špáta se doma držel málo. Rais. Vše se drželo té nevlídné, sychravé doby pod střechou. Jir. V tapetách se drží štěnice. Herrm. D (koho, arch. ke komu) míti se ke komu, hleděti si koho. Dokud ti bylo blaze, držali se tě zuby nehty. Svět. O pořádné ženichy je nyní zle, proto se ho musí člověk zuby nehty držet, když se nějaký najde. Štol. Luhovští vždy jen k lidu se drželi a k němu se rovnali, nikdy rozdílu mezi sebou a žebrákem nedělajíce. Svět. Celá tak nazvaná intelligence [rusínská] k Polákům se drží. Havl. D trvati, udržovati se. To bejlí kacířské se pořád ještě drží. Jir. Za to se v nich [kamnech] drželo teplo až pozdě do noci. Svět. V XVIII. století držel se počet [obyvatelstva] mezi 2—3 mill. Pal. Jen s namáháním se drží na nohou. Svět. Byl nemocen, sotva se na koni držel. Zey. Josef slíbil, že vám dá také asi sto zlatých, víc dáti nemůže, poněvadž se také jen tak tak drží nad vodou stěží uhajuje živobytí. Kronb. Na ty nemoci a na ty starosti, maminka opravdu ještě dost se drží je dost zdravá. Šim. D ovládati se, přemáhati se, řádně si počínati. Už se celý třás’ a sotva se držel. Ner. Zatím měl se starý pirát co držet, aby nepropukl ve smích. Čap. Ch. Sama byla skromna, držela se stranou. Rais. Hrstka dočasných přílezlíků [Čechů v německém městě] musí se držeti v mezích a podvoliti se poměrům. Rais. [Julek] drží se ještě jakž takž na uzdě. Šrám. Rád by něco řek’, ale stydí se, jak se říká: drží se zpátky. V. Mrš. Ozval se teď Maník, jenž se držel po celou tu dobu v pozadí. Šim. Držel se [článek] všude v mezech slušnosti. Havl. Kam to mohl přivést — kdyby se byl držel. Rais. Když se holka drží v počestnosti, dostaví se as řádný frajer. Preis. D nositi se. Držel se rovně jako svíčka a vyšlapoval si jako kníže. Svět. Držel se, ač letitý, z přima a hlavu vzhůru. Jir. D odolávati, nedati se, nepovolovati, neslevovati. Zataraste se a držte se, dokud s vojskem se nevrátím. Šub. Mladý Marius se proto v něm [Praeneste] zavřel a držel se dlouho proti Sullovi. Mach. Po staletí drží se německé ty kolonie proti Rumunům a Maďarům. Ner. Ale proč nejde všechno na odbyt? Poněvadž páni prodavači se drží s cenami. Herrm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3961 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3961