• echo, -a n. (zř. echa, -y f.) ozvěna. Ještě se vzduchem chvělo echo v dáli unikajícího rychlíku. Šlej. Kde vzdychá ran střelných zadušená, tajemná echa. Sova. Přen. ohlas, vzpomínka. Chceš popsat zas ty všecky listy jen echem svojich bolestí? Mach. D ohlas cizích vzorů. Také přirozeně postupem času echa mizejí a z básní [Čelakovského] zní akcenty osobní. Vrch. D návěští, znamení. Zajíček: Kde jsou? — Zima: Dáme jim echo. [Zatroubí krátkou fanfaru.] Jir. Kulichovi sice o chystaném dýchánku nemluvili, přes to již v sobotu večer po celém domě „letělo echo“ — že něco nastává. Herrm. Tam už jsou bible z Perlína, mám o tom echo tajnou zprávu. Jir.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156