• epocha, -y f. časová mez, událost zahajující nové období. Četl [básník] a četl znova, planoucím zrakem, že tvoří jeho básně epochu v české literatuře. Čech. Pro mládež onen den [kdy po prvé spatřila automobil] stal se epochou, mezníkem, od kterého jejich život utvářel se mnohem pestřeji a radostněji. Baar. D období, které je jistým celkem o sobě, éra. Epocha románská, gotická. Epocha křížových válek. Hráza nemohl dobu Husovu pokládati leč za nejskvělejší epochu českého básnictví. Herb. Pro Jordána znamenalo několik let ztrávených na ústavě c. k. gymnasia nejhorší epochu, jakou si kdo vůbec pod jménem studia představiti dovede. V. Mrš. D Astron. okamžik, kdy planeta n. kometa prochází periheliem; časový údaj, jímž se pohybu dostává absolutní fixace v naší škále časové. Geol. období geologické. Typ. písmo od 6 do 48 bodů s příslušnými okrasami. Účet. den, k němuž se dni a úroky ostatních položek počítají zpět.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 208 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 208