• fajn adj. neskl. vulg. pěkný, jemný. To si přečtěte, holka, to máte moc fajn čtení. Olb. On byl moc hodný člověk, spořádaný a z jaké fajn rodiny! Šim. Kuchařka slíbila, že přichystá ty nejfajnější věci. Kosm.
  • fajn adv. vulg. pěkně, dobře. „Jak se máš, Kojane?“ „Fajn, já taky fajn.“ Hol. Znáte píseň „Pryč s tyrany a vládci všemi?“ Znáte. To je fajn. Kop.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 81 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 81