• fakt, -u m. (pl. fakty, gen. faktů), faktum, -ta (pl. fakta, gen. fakt) n. událost, skutečnost, co se stalo, událo. Korunovace Bar-Kochby není ovšem faktem historií zjištěným. Vrch. Nevím, jakým uhlazeným slovem bych zakryl faktum, že chasa si před hody masa hleděla nakrásti. Herb. Lazar se — pravda — za boháče přimluvil, ale faktum je, že jeho přímluva nebyla zhola nic platná. Vrba. Co Ti dnes o Benediktovi píšu, nemá býti ani obžalobou ani obranou, bude to pouhé vypravování fakt, tak dalece objektivní, jak toho dovedu. Zey. Všecek pokrok a všecka nespokojenost člověka je protestem proti t. zv. logice faktů. Mas.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 227 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 227