• formule, -e f. ustálený n. úředně (vědecky a p.) stanovený způsob vyjádření, vzor k vyjádření. Žebrák jako stroj pronesl svou formuli děkovací. Schulz. Rychtář vzal z rukou písařových knihu městských práv a povýšeným hlasem jal se čísti zahajovací formuli v německém jazyku. Jan. Formule oddávací, přísežní, zaklínací a p. Chem. značka pro zkrácené označování chemických sloučenin, vzorec. Mat. výraz pro zákon n. pravidlo uvedený v tvaru rovnice, vzorec.