• grand, -a m. člen nejvyšší španělské šlechty. Stál tu pyšně jako grand, vznešeně jako indický radža. Herrm. S pósou granda vytáhne básník dvě tisícovky a hodí je na buben reklamy. Baar. Šedivý kavalír bavil mladistvou družku s dvorností španělského granda. A. Mrš. Přen. Představ si, jak mně bylo, když jsem toho starce, toho finančního velmože a společenského granda, viděl tak poníženého. Kronb.