• hasiti ned. (příč. min. trp. hašen) ulévati, dusiti, tlumiti oheň. Vzal do jedné ruky střikač ruční, do druhé pak putynku a spěchal hasit. Herb. Což mu bylo do toho! Proč hasil, co ho nepálilo. Jir. Co tě nepálí, nehas! nepleť se, do čeho ti nic není. Přísl. D hasiti vápno dodávati bezvodému kysličníku vápenatému vodu a tím je měniti v prach n. kaši. Bílé kotouče hašeného vápna tam vystupovaly. Jir. Hašení vápna, nehašené vápno. Do kůlny, ve které vápno chovali, napršelo a vápno se počalo hasit. Ner. D hasiti žízeň ukájeti, tišiti. Bylo k vodě daleko, pro uspoření času tedy hasil žízeň vínem. Jan. Hasil žízeň svou vodou z cisterny. Obr. živ. D Fam. urovnávati, smiřovati, chlácholiti. Celý hodnostářský stůl jal se slečnino rozhorlení hasit. Merh. Kdo chceš hasit bratrů sváry, očisť láskou vlastní hruď. Čech. D Vulg. hasiti si to někam pospíchati někam. [Zloděj:] To jste si to potom hasili do posady. Vanč.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 271 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 271