• hezky adv. (komp. hezčeji) k hezký; pěkně, příjemně, slušně. Bývalo u nich tak hezky a útulno. Svět. Uměl s nimi [děvčaty] hezky mluviti. Něm. Jak rád by byl bratr, kdybys k němu hezky se měla. Šub. Tak se dovídala, že mu jde hezky řemeslo. Jir. Měj se tu hezky! Šmil. Řekl jste, že bude hezky pěkné počasí. Ner. Teď jděte jeden hezky za druhým. Něm. D vyjadřuje míru: hodně, mnoho. Do studií se dostal, jsa už na studenta hezky při letech. Jir. Již se hezky setmělo. Jir. Muž ti povoloval, měl tě držet zkrátka, hezky u huby. Svob. Přijde prý si hezky na diety. Krás. D vyjadřuje citové zabarvení výpovědi. Jenom jeď hezky domů a odpočiň si. Podl. Karlík musil hezky zůstat doma. Theer.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 425 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 425