• hluk, -u m. směsice neurčitých zvuků, hřmot. Nastal velký shon a hluk po celém zámku, hosté přijížděli a všude se přípravy k zasnoubení strojily. Něm. Venku na dvoře se strhl hluk. Jir. Hluk lidských hlasů a bukot dobytčí splývaly v jediný hučivý proud. Rais. D ruch, rozruch, nápadnost, okázalost. Dobro vládne nade všecken zpozdilý hluk světa a jeho dějin. Podl. Hluk, který se o methodu [globální] rozvířil. Přít. Vzdejte se řeholního slibu, postarám se o propuštění z kláštera bez hluku. Havlasa. Nežádám nic, než abys vlivem svým opatrně a bez hluku v kruzích tobě přístupných působil nenápadně. Šmil. Lid. Však on dělal hluky a fuky, jako by tu široko daleko byl jediná vrchnost. Vlč. D Arch. skupina (zvl. vojenská), tlupa, zástup. Jednotlivé hluky jízdních i pěších žoldnéřův. Klicp. Jezdci div že nevrazili do hluku, jenž stál před branou. Třeb. Četný hluk nově přibylých poutníků ubírá se kolem. Třeb. V. t. hluky.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 502 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 502