• hmotnost, -i f. vlastnost toho, co je hmotné (op. duševnost, duchovnost). Solovjev pojal náboženskost jako princip, který musí pochopiti, obejmouti, zachovati a posvětiti i všecku hmotnost a tělovost. Šal. Miljukov řekl, že hmotnost poměrů hospodářských je jen zdánlivá, že hospodaření děje se v témž duševním milieu, v němž se odehrávají i jiné jevy společenského života. Mas. D mohutnost, masivnost. Útesy skal vystoupily hmotností svou tak náhle, jakoby se skála byla pohnula. Čap. Ch. Při vší hmotnosti ušlechtile uladěného průčelí rustika do výše jest uměle zjemňována. Ad.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 173 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 173