• ho, hó citosl. vyjadřující překvapení, příjemné n. nepříjemné, podiv, uleknutí, nevoli, nedůvěru, nesouhlas. Ho, jaký tlum to pestrý, polonahý těl zapletených. Čech. Hó, milý bratře, aby každý za hlavu se chytil. Jir. „Ho, ho,“ divil se otec, „já o tom nevím.“ Prav. Hó, napadlo nám sněhu. Šrám. Hó, toč se světe, toč. Šrám. Hó, hřeje [po napití koňaku]. Lang. Ho, nech modlení — skoč a pojď. Erb. Hó, strašlivě mi, paní, hráš. Erb. [Na každé větvi] tělo, — a houpá se, — ho, leknutí po tváři pánu přeletělo, ho, tolik mrtvých, — ho, ten strach, hóoo tolik mrtvých na sosnách… Sova. „Kdo to?“ — „To já, tvůj.“ — „Ho, ho, čtveráku!“ Lum. Ho — ho — už dost, ty moudrý kazateli! Jir. Ho, ho, ho… pomalu! Staš. D (obyč. opakováno) naznačuje smích. [Výheň] rudým směje se mu jazykem! Ho! Hoho! Theer. „Ho, ho, ho!“ smál se papoušek. Vrch. D ohlašuje pohyb, zvl. rychlé přibližování. „Hó — hohó — jedeme!“ volá řidič saní. Rais.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 66 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 66