• housle, f. pomn. hudební smyčcový nástroj o čtyřech strunách, z nichž nejnižší je g a ostatní jsou vždy o kvintu vyšší. Muzikanti ladili housle. A. Mrš. Hrál na housle. Tyl. Všecko mi půjde jako na houslích snadno. Svob. Přišel jsi k tomu [místu u hraběte] jako slepý k houslím náhodou. Kronb. Hráti první, druhé housle první, druhý part.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 220 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 220