• hráč, -e m. kdo hraje nějakou hru, zvl. karty. Odešel k druhému stolu, kde se karbanilo, a usedl vedle jednoho z hráčů. Herb. Klatovští byli výborní hráči v šachy. Čin. Nebyl piják ani hráč karbaník. Prav. Hráč na kulečníku. Mah. Falešný hráč. D Mysl. zajíc v běhu uskakující, kličkující a ostře měnící směr útěku. D kdo hraje na hudební nástroj. Nebyl než hráčem na piano v tanečních hodinách. Hál.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 180 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 180